Zemřela první afroamerická nositelka Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonová

Zemřela americká spisovatelka Toni Morrisonová, bylo jí 88 let. Oznámil to v úterý její vydavatel, podle něhož zemřela v pondělí večer v New Yorku. V roce 1993 se Morrisonová stala první ženou tmavé pleti, která získala Nobelovu cenu za literaturu. Proslavily ji romány Píseň o Šalamounovi, Velmi modré oči nebo Milovaná, za který získala Pulitzerovu cenu.

Rodina zemřelé skrze vydavatele uvedla, že Morrisonová skonala po krátké nemoci na newyorské klinice Montefiore, poklidně a obklopena svými nejbližšími. „Byla tou nejoddanější matkou, babičkou a tetou, která moc ráda trávila čas s rodinou a přáteli. Byla mistrovskou spisovatelkou, která si vážila psaného slova, ať už svého vlastního, svých studentů nebo jiných, a také dychtivou čtenářkou,“ uvedla rodina v prohlášení.

Morrisonová byla svého času teprve osmou ženou, která získala Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie ocenila její vizionářský přístup a práci s jazykem. Román Milovaná, v němž matka zabije své dítě, aby ho ušetřila života v otroctví, jí v roce 1988 přinesl Pulitzerovu cenu.

Morrisonová, původním jménem Chloe Anthony Woffordová, se narodila 18. února 1931 v americkém státě Ohio. Akademický titul získala v roce 1955 na renomované Cornellowě univerzitě, po studiích přednášela angličtinu a humanitní vědy ve Washingtonu nebo na Princetonské univerzitě v New Jersey. Pracovala také jako kritička a lektorka ve vydavatelství Random House v New Yorku, kde se specializovala na afroamerickou literaturu. Od roku 1981 byla členkou Americké akademie umění a písemnictví.

Svůj první román s názvem Velmi modré oči vydala Morrisonová ve svých 40 letech. Postupně publikovala přes desítku románů a nespočet povídek, ve kterých pomáhala dalším pochopit způsob života, který vedou obyčejní lidé z černošského prostředí.

Celý život byla vášnivou obhájkyní lidských práv. Ve svém díle se věnovala otázkám otrokářství a afroamerické historii, pozornost soustředila hlavně na život žen tmavé pleti. Rasu vnímala jako sociální konstrukt a skrze svou tvorbu tvořila lepší svět, po němž často toužily i postavy z jejích románů.

Dílo Morrisonové obdivovala řada známých osobností, včetně amerických prezidentů. Pochvalně se o ní vyjadřoval Bill Clinton, spisovatelka Margaret Atwoodová či moderátorka Oprah Winfreyová. Od Baracka Obamy získala prezidentskou Medaili svobody – nejvyšší civilní vyznamenání ve Spojených státech, které dostal například i bývalý český a československý prezident Václav Havel.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.