Design neznamená luxus. Architektura mimo velká města téměř neexistuje

Přeceňovaný: Design

Design se stal zaklínadlem a zázračným lékem. Zároveň však spolu s nadužíváním tohoto pojmu zejména v médiích došlo k jeho vyprázdnění. V určitém smyslu se designem často rozumí něco nadbytečného, co je vlastně nadstavbou nad samotnou funkcí předmětu. Design také často bývá vnímán jako synonymum luxusu. S tím souvisejí i zamlžené, leč hojně používané pojmy jako designový výrobek či designový interiér. Ve skutečnosti je design do jisté míry popelkou, která nemá vlastní kritiku, a český design se teprve v loňském roce dočkal prvního souhrnného přehledu, který na základě dlouhodobého výzkumu vydala Academia.

Na trhu je mnoho produktů takřka shodných vlastností. Mohou se ale lišit designem, který je zdrojem jisté emotivní nadhodnoty a impulzem k rozhodnutí. V tomto smyslu má designu význam jako strategický a marketingový nástroj. Ačkoliv se situace zlepšuje, české firmy mají stále rezervy v plném využití potenciálu designu. Příkladem je sklárna Rückl, která se vrací do života se silnou vizuální identitou, ve které se snoubí produktový a grafický design s architekturou (designér Rony Plesl, grafické Studio Najbrt a architekt Josef Pleskot). Ze soutěží designu často vyčnívají tvarové exhibice vyráběné v malých sériích či jediném kusu, čemuž odpovídá jejich pořizovací cena. Nedostatek pozornosti je stále věnován výrobkům, jejichž důmyslné zpracování – design – vedlo k vytvoření estetického produktu při optimálních nákladech a za využití takových materiálů a technologií, aby došlo k minimálnímu zatížení prostředí. Design má svůj Designblok a ceny Czech Grand Design, bez kterých by český design nebyl, kde je. Obě akce mají řadu kritiků, ale stále nepřichází žádná alternativa, a to nejlépe z nezávislého prostředí státní instituce.

Podceňovaný: Architektura

Ačkoliv se architektuře dostává v posledních deseti letech stále více pozornosti, jakmile člověk opustí největší města, snadno nabude dojmu, že architektura neexistuje, že přípustné je pouze stavitelství. Mezi úspěšnými realizacemi uplynulých let převládají jednoznačně stavby ze soukromého sektoru, rodinné domy, bytové a administrativní objekty, méně je staveb z veřejných prostředků a nejméně těch, které se zaměřují na veřejný prostor. Naši architekti se ve světě příliš neprosazují. V Evropské ceně za architekturu Mies van der Rohe Award česká architektura nepostoupila dále než do finále. Je otázkou, co je tím skutečným důvodem. Mezi nápadem architekta a výslednou realizací je řada překážek, které je třeba překonat. Ať už jde o vrtochy investora, problémy s úřady či realizační firmou. Na rozdíl od designu, kdy i nejsložitější výrobek bývá hotový do roka, v případě architektury od projektu k realizaci uplyne běžně pět let.

Zasadit českou architekturu do mezinárodního kontextu by mohlo být jedním z výsledků České ceny za architekturu. Tuto soutěžní přehlídku realizovaných staveb vyhlásila letos už podruhé profesní organizace Česká komora architektů. Na hodnocení děl se kromě Akademie České ceny za architekturu podílí rovněž sedmičlenná mezinárodní porota, složená z renomovaných architektů. Součástí aktivit spojených s touto soutěží je rovněž propagace architektury v průběhu celého roku a v jednotlivých regionech. Se všemi 42 díly, která byla nominována do letošního ročníku, se můžete seznámit až do 27. listopadu prostřednictvím venkovní expozice v areálu Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích u Plzně.