„Slovo je zbraň.“ Vystrčil u rozhlasu zmínil Zelenského a dezinformace

Události, které se na konci druhé světové války odehrály kolem Českého rozhlasu, ukazují, že slovo je zbraň. Platilo to nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině. Na pietním aktu při příležitosti 77. výročí Pražského povstání to ve čtvrtek řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Právě u historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a tehdy tam zemřely desítky obránců. „Byla to slova Českého rozhlasu, která způsobila, že se desetitisíce, statisíce lidí postavily v boji za svobodu, za nezávislost, v boji proti nacismu, fašismu, proti útlaku. A to, že slovo je zbraň, platilo nejen v roce 1945, ale ještě více a silněji to platí dnes,“ řekl Vystrčil.

Podle Vystrčila je síla slova vidět, když mluví ukrajinský prezident Zelenskyj a žádá ostatní země o pomoc v boji za územní celistvost a suverenitu své země. „To, že slovo je zbraň, je také cítit, když slyšíme dezinformace, když někdo vyslovuje bláboly o tom, že neví, zda fotografie zastřelených civilistů v Buči jsou ty pravdivé,“ poznamenal šéf Senátu, který Ukrajinu i obec Buča navštívil a viděl důsledky ruské agrese. Podle Vystrčila je potřeba, aby lidé slova správně používali a aby pravda zvítězila.

Kromě Vystrčila se pietního aktu zúčastnili také zástupci Sněmovny, Českého rozhlasu, Slovenska či Českého svazu bojovníků za svobodu. Loni se tato tradiční vzpomínka kvůli krizovému stavu a pandemii covidu-19 nekonala, rozhlas místo toho odvysílal speciální vysílání s projevy politiků.

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči „oceněn“ doživotním vězením, perzekvováni byli i další představitelé povstalců. V Pražském povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3000 lidí. Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.