Advokátní mlčenlivost aneb O co se dnes vlastně hraje
Prolamování mlčenlivosti
Ohledně prolamování advokátní mlčenlivosti se dnes vedou vášnivé diskuse. To v souvislosti s jejím prolamováním z popudu ministerstva financí, to zejména ve spojení s pozměňovacím návrhem Pirátů. Aby čtenáři blíže pochopili důvody legislativní změny, je vhodné je demonstrovat na tomto přirovnání.
Je tomu již dlouho, co v Korunní komoře v Chrámu sv. Víta dlí cennosti této země. Klíče od ní mají jen vyvolení držitelé. Jednou se však v Evropě zamysleli nad tím, že by bylo vhodné zařídit přístup i do takto střežené místnosti, budou-li k tomu zásadní důvody. Za tyto byly považovány zejména v té době se silně rozmáhající teroristické požáry. Proto k včasnému odhalení těchto teroristických požárů bylo domluveno, že v odůvodněných případech bude moci do Korunní komory vstoupit Požární analytický útvar, který by se tak mohl na vlastníky klíčů za účelem vstupu obrátit. Tato pravomoc Požárního analytického útvaru sice byla pro držitele klíčů zátěží, avšak všichni chápali důležitost situace. Zátěž byla snesitelná a byly zde i záruky, že nebude docházet k nadužívání.
Uběhl nějaký čas, v průběhu kterého spolupráce mezi Požárním analytickým útvarem a držiteli klíčů byla zcela bezproblémová. Co však čert nechtěl, v Evropě došli k závěru, že by bylo dobré, aby jednotlivé státy sdílely v případě potřeby informace získané na základě opatření přijatých k zamezení vzniku teroristických požárů. Návrh nové právní úpravy dostalo na starosti ministerstvo úklidu pod vedením Aleny Schillerové. K překvapení mnohých však ministerstvo nenavrhlo přijetí právní úpravy, která by zavedla možnost komunikace orgánů jiných členských států s Požárním analytickým útvarem. Na místo toho bylo navrhnuto, aby požadavky orgánů jiných členských států vyřizovaly jednotlivé uklízečky, na které ministerstvo v rámci výkonu své pravomoci dohlíží. Byl-li by tak vznesen požadavek na informace o teroristických požárech, mohla by jakákoliv uklízečka do Korunní místnosti vstoupit a požadované informace zjistit, to aby mohly být tyto poskytnuty žadatelům z jiných států. Pro tento účel by v zájmu efektivity klíče od Korunní místnosti visely na každém uklízecím úřadě.
Uvedený návrh, který zásadně nabourával dosud vyvážený systém kontrol a dosud bezproblémovou spolupráci držitelů klíčů s Požárním analytickým útvarem, se nelíbil prof. Válkové. Ta tak navrhla, aby do Korunní místnosti nemohla vstupovat jakákoliv uklízečka, avšak toliko ústřední uklízecí orgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při uklízení nepořádku. Na tento návrh reagoval pan Michálek svým doplněním. Dle jeho názoru je obecně známo, že držitelé klíčů jsou neskutečná prasata, která po sobě nechávají strašný nepořádek. Je proto záhodno, aby ústřední uklízecí orgán v Korunní komoře nechal uklidit pokaždé, kdy se v ní budou nebo by se mohly válet odpadky. Vždyť je nesmyslné, aby ústřední uklízecí orgán mohl na základě požadavků jiných států získávat v Korunní místnosti informace o teroristických požárech, avšak nemohl by v Korunní místnosti uklízet, když už bude mít u sebe klíče.
O co se tedy dnes hraje? O to, zda je nutné, aby pravomocí dožadovat se součinnosti držitelů klíčů byl nadán nový úřad, potažmo aby klíče od Korunní komory visely někde na úřadě. Notabene, když tohle po nás v Evropě nikdo nikdy nechtěl.