Šéfku komise musí potvrdit europarlament. Tam však sílí kritika na nečekaný návrh
budoucnost EU
NOVÉ
3
Třídenní drama na půdě Evropské rady skončilo kompromisní dohodou. Z bouřlivých debat o příštím šéfovi Evropské komise vzešla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Lídři EU tak nakonec ustoupili od kritizované varianty v podobě socialisty Franse Timmermanse. Pokud návrh schválí Evropský parlament, stala by se první ženou v této funkci. Schvalování europoslanci však nemusí být jednoduché, a to především ze strany sociálnědemokratické frakce a zelených. Jako velké zklamání návrh hodnotil jak přední představitel zelených Bas Eickhout, tak předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová. Naopak nejsilnější lidovecká frakce oznámila, že dohodu ze summitu podpoří.
Žena zároveň poprvé povede Evropskou centrální banku (ECB), neboť premiéři a prezidenti členských zemí EU vybrali jako nového předsedu dosavadní šéfku Mezinárodního měnového fondu Francouzku Christine Lagardeovou. Summit Evropské rady věnovaný obsazování vrcholných postů v unijních institucích začal už v neděli odpoledne a ve hře bylo několik variant. V kompromisním balíčku nakonec lídři navrhli také španělského politika Josepa Borrella do role šéfa unijní diplomacie a belgického premiéra Charlese Michela jako nástupce předsedy Evropské rady Donalda Tuska. O Michelovi už je tak definitivně rozhodnuto.
Výběr předsedy Evropské komise probíhá jako jakýsi institucionální souboj mezi Evropskou radou, která je zastoupena předsedy vlád a prezidenty členských zemích a Evropským parlamentem. Evropské politické strany obhajují princip takzvaných spitzenkandidátů, tedy praktiky, že se komisařem stane vrcholný politik vítězné evropské strany. Evropská rada by z logiky věci měla navrhnout kandidáta, který má šanci uspět před Evropským parlamentem, tedy spitzenkandidáta. To se ale části evropských politiků nelíbí. Proti zaběhnuté praxi protestuje například i premiér Andrej Babiš. Politická dohoda o Fransu Timmermansovi se mu však také nelíbila.
Premiéři a prezidenti zemí EU svým úterním rozhodnutím popřeli systém vedoucích kandidátů („spitzenkandidátů“), které do čela komise navrhli před květnovými evropskými volbami jednotlivé frakce Evropského parlamentu. Rada postupně odmítla lidoveckého kandidáta Manfreda Webera i volebního lídra evropských socialistů Franse Timmermanse. Proti druhému jmenovanému rázně vystupovali představitelé tzv. visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Ursula von der Leyenová je však rovněž lidoveckou političkou, takže ji lidovecká frakce podpoří. Na summitu proti návrhu nehlasovala žádná země. Zdrželo se jen Německo, a to kvůli neshodám ve vládní koalici ohledně obsazení postu v čele EK. Kancléřka Angela Merkelová ale dala najevo, že nominaci von der Leyenové podporuje.
„Pro nás je důležité to, že jsme – Česko a země Visegrádu společně s Itálií – zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali, odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní,“ hodnotil výsledek summitu český premiér Andrej Babiš. Doufá, že čeští europoslanci při hlasování 16. července nominaci von der Leyenové podpoří. „Zná Českou republiku, zná náš region,“ řekl Babiš o německé ministryni obrany.
Navrhované uspořádání v čele evropských orgánů přivítal vedle dalších unijních lídrů také francouzský prezident Emmanuel Macron, který jej označil za plod „hluboké francouzsko-německé shody“. Kompromisní řešení podle něj zaručuje, že Evropa zůstane jednotná.
Momentálně je míč na straně Evropského parlamentu. „Musí to být dohoda, která bude parlamentem průchodná. Vždy to vysvětluji tak, že kompromis dělají tři strany. V tomhle případě se jedná však o jediný moment, kdy to dělají pouze dvě strany. Na jedné straně členské státy skrze předsedy vlád či prezidentů a na druhé straně Evropský parlament. V těchto dvou institucích musí být ta dohoda průchodná,“ řekl pro Echo24 europslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Už ve středu budou europoslanci hlasovat o tom, kdo se stane nástupcem Antonia Tajaniho ve funkci předsedy Evropského parlamentu. Summit jim v tomto ohledu nedoporučil žádné jméno, Tusk ale mimo jiné řekl, že spravedlivému geografickému rozložení unijních funkcí by pomohlo, kdyby členové EP vybrali zástupce středoevropské či východoevropské země.
