Extrémní pravice vystrkuje růžky

V posledních letech se zdálo, že nenávist k Židům se stala především doménou levice. Od britské Labouristické strany po části amerických demokratů, zavedené levicové strany musely čelit infiltraci antisemity. Tradiční neonacisté na sebe však nenechali dlouho čekat. Odrážet rasisty musí nyní republikáni, zatím se zdá, že naštěstí úspěšně.

Největší akcí amerických bílých suprematistů byla sešlost ve městě Charlottesville v srpnu 2017. První den uspořádali průvod s pochodněmi, při kterém skandovali „Židé nás nenahradí“. Druhý den se zvrhl v nepokoje. Demonstrující fašisté naschvál autem srazili a zabili jednu jejich odpůrkyni. Jedinou světlou stránkou celé události bylo, že se pravicový extrémisté naprosto zdiskreditovali a zhruba dva roky o nich nebylo slyšet.

Nyní však znovu vystrkují hlavu. Prodělali jistý rebranding, již si neříkají alternativní pravice (alt-right), ale groyperova armáda (groyper army) či groypeři. Groyper je jakýsi bratranec žabáka Pepeho. Ten vznikl jako protagonista internetového komiksu, časem se však stal symbolem alternativní pravice. Groyper vypadá jako tlustý Pepe a je oficiálně ropucha, a ne žabák.

Groypeři také změnili taktiku, již se nesnaží o okázalé pochody ve stylu třetí říše, jak předvedli v Charlottesville, ale okopírovali taktiku levice, kdy nabourávají akce se známými řečníky a snaží se je umlčet či zesměšnit. Společného s levicí mají také to, že se soustředí převážně na rozbití akcí pravice. Hlavním cílem groyperů jsou totiž představitelé toho, čemu říkají Konzervativci, s. r. o. Jedná se často o republikánské politiky nebo známé pravicové komentátory, kteří podle groyperů příliš ustupují progresivistům, nikdy nic nekonzervovali a jsou všeobecně srabi. V posledních týdnech ve velkém narušili akce kongresmana Dana Crenshawa, komentátorů Bena Shapira, Charlese Kirka a Jonaha Goldberga, a dokonce uvedení nové knihy Donalda Trumpa juniora.

Groypeři tvrdí, že rasisté rozhodně nejsou, pouze navazují na tradiční americkou politiku izolacionismu, varují před nezřízenou migrací a hájí tradiční hodnoty. Zdá se ale, že hlavním tématem, které je zajímá, je Izrael. Americkou pomoc židovskému státu hojně kritizují. Groypeří tvrdí, že nejde o antisemitismus, pouze o legitimní kritiku. Tomu by šlo věřit, kdyby se ale soustavně nedopouštěli antisemitského jednání. Například Charlese Kirka se ptali, proč USA podporuje Izrael, když naschvál potopil americkou loď USS Liberty. Ta byla potopena izraelským letectvem během šestidenní války poté, co si ji Izraelci spletli s egyptskou lodí. Americké i izraelské vyšetřování usoudilo, že šlo o nešťastnou náhodu, a Izrael vyplatil vysoké odškodné pozůstalým. Konspirační teorie, že Izrael potopil loď naschvál, je populární na extrémní pravici. Stejně tak šíří další konspirační teorii, totiž že 11. září způsobili Židé.

Zajímavé na groyperech je to, že jsou relativně mladí. Jejich neoficiální vůdce se jmenuje Nick Funetes a je mu teprve 22 let. V roce 2017 se účastnil protestů v Charlottesville. Dříve se sešel se známými neonacisty a ve své show, kterou vysílá přes YouTube, například zpochybnil holocaust tím, že prohlásil, že nacisté zabili „pouze 200 až 300 tisíc Židů“, a období segregace bylo podle něj „lepší pro ně i pro nás“.

Cílem groyperů je ovládnout konzervativní hnutí tím, že si nakloní mladé pravicové studenty. Sice se může zdát, že americké univerzity jsou pod nadvládou progresivistů, ale i konzervativci musí někde studovat. A je to právě na vysokých školách, kde se utváří nová generace pravice. Lidé jako Ben Shapiro se je snaží nasměrovat tradičním směrem, podpora malému státu a tradičním hodnotám. Groypeři zesměšněním lidí, jako je Shapiro, chtějí konzervatismus infiltrovat.

Zatím se zdá, že se groypery daří udržet v mezích. Studentské konzervativní organizace, jako je Turning Point USA nebo Young Americans for Freedom, se od nich distancovaly. Shapiro a Crenshaw groypery veřejně zkritizovali.

Groypeři tvrdí, že oni jsou praví trumpisté, a chtějí docílit toho, aby prezident dostál svým slibům. Trump je zatím ignoruje. A šance, že by je podpořil asi nejproizraelštější prezident v dějinách, který má částečně židovskou rodinu, je naštěstí mizivá.

Další články Ondřeje Šmigola čtěte zde.