Babiš, nejtvrdší test spravedlnosti od roku 1989

Je to symbolické. Podzim, kdy se bude slavit třicet let od návratu svobody, začíná nejtvrdším a nejtěžším testem pro spravedlnost a odolnost právního státu v postkomunistické historii země. Situace je vyšponovaná na maximum. Policie navrhla postavit před soud pro dotační podvod velkého rozsahu premiéra České republiky Andreje Babiše a členy jeho rodiny včetně manželky Moniky.

Případ se vyšetřuje dlouhé čtyři roky pod dozorem žalobce Městského státního zastupitelství v Praze Jaroslava Šarocha. Ten po celou dobu na policii dohlížel, mohl jí dávat pokyny, schvaloval její kroky při vyšetřování. Nikdy za celou dobu nevyšel s tím, že by se mělo trestní stíhání zastavit.

Případ hned dvakrát v rámci dohledu nad dozorem kontrolovala vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová. Nikdy neupozornila na to, že by se při vyšetřování staly nějaké chyby. Naopak opakovaně Jaroslava Šarocha vyzvala, aby byl rychlejší, efektivnější a dlouho se táhnoucí případ už konečně uzavřel.

V dubnu policie navrhla Andreje Babiše obžalovat z dotačního podvodu. Posunula případ k Šarochovi, aby rozhodl. Tentýž den přišla zpráva, že se Andreje Babiš chystá vyměnit ministra spravedlnosti a na tento post dosadit Marii Benešovou. Ženu veřejně vyhlašující názor, že v Česku se dá objednat trestní stíhání. Přesně to, co po celou dobu od obvinění tvrdí i Andrej Babiš. Právě ministryně spravedlnosti má právo vládě navrhnout odvolání nejvyššího státního zástupce. A právě on je tou poslední instancí, která rozhoduje, jestli Andrej Babiš skutečně před soudem skončí.

Po dalších několika týdnech natahování v pondělí 2. září oznamuje přes tiskového mluvčího žalobce Jaroslav Šaroch radikální obrat. Změnil prý právní názor. Zřejmě chce trestní stíhání zastavit. Žádné vysvětlení prý zveřejňovat nebude. Případ postupuje svému nadřízenému, šéfovi Městského státního zastupitelství v Praze Martinu Erazímovi, aby rozhodl on. Ten může buď Šarochovo rozhodnutí potvrdit a trestní stíhání Andreje Babiše zastavit. To se po doručení stane pravomocným a premiér České republiky přinejmenším dočasně ztrácí status obviněného. Nebo může po prostudování spisu naopak Šarocha vyzvat k přehodnocení právního názoru, nebo přímo opačně rozhodnout sám. Případně přidělit spis jinému žalobci svého úřadu.

Člověk vůbec nemusí propadat spikleneckým teoriím, aby viděl, že Šarochovo jednání je velmi podivné. Víc než samo rozhodnutí je podezřelá jeho nechuť cokoli veřejně vysvětlovat. Právě ta vyvolává největší znepokojení. K vysvětlení už Šarocha vyzvala Unie státních zástupců. Tento dobrovolný profesní spolek je zpravidla k chování žalobců velmi loajální a většinou je hájí před kritikou politiků i médií. Teď Jaroslava Šarocha dost tvrdě atakuje za neprůhlednost jeho rozhodování a odpor k vysvětlování.

Vůdčí osobností a mozkem Unie státních zástupců je vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová. Ta se nyní k případu odmítá vyjadřovat. Je to přirozené. Její role už skončila. Její názor je ale znám z předchozích zpráv, které vydávala o dohledu nad Šarochem. To ona dala razítko na oprávněnost obvinění a tlačila na co nejrychlejší dotažení do konce.

Teď začíná hra o sílu právního státu a jeho podvolení se moci. Jaroslav Šaroch nejspíš podlehl obrovskému tlaku, který na něj byl vyvíjen, a nechce být tím, kdo pošle Andreje Babiše a jeho rodinu před soud. Alibisticky to nechává na svém šéfovi Martinu Erazímovi. To je člověk, kterého si do funkce vybrala Lenka Bradáčová. Ta vždycky tvrdila, že hledá odvážné žalobce, kteří se moci nepodvolí. Teď má Martin Erazím příležitost to dokázat.

Pokud by Šarochův názor přikryl, přichází chvíle pro Pavla Zemana. A také bod, kdy si může Andrej Babiš sám sobě silou zajistit beztrestnost. Pokud Městské státní zastupitelství v Praze trestní stíhání Andreje Babiše a jeho rodiny zastaví, má nejvyšší státní zástupce tři měsíce na to, aby jeho rozhodnutí zrušil. Když to udělá, Andrej Babiš se znovu stává obviněným. Stejně jako členové jeho rodiny. Pokud Pavel Zeman zastavení trestního stíhání zruší, vrátí případ Šarochovi, aby znovu rozhodl. Ten může, ale nemusí Zemanovu pokynu vyhovět.

Není to precedent. Nejvyšší žalobce ročně ruší několik rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. Dosud vždycky dotyční žalobci jeho názor respektovali a případy dotáhli před soud. Kdyby to Jaroslav Šaroch neudělal, bude prvním žalobcem v historii České republiky, který půjde tak daleko. Pokud až tam skutečně zajde, začíná vysoká politická hra.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má sám pravomoc obžalovat Andreje Babiše a poslat ho k soudu. Vláda Andreje Babiše má ale v té chvíli v rukách jeho budoucnost. Na návrh Marie Benešové ho může okamžitě odvolat. Ve vládě nejsou lidé, kteří by měli odvahu jít proti premiérově vůli a nepodvolovali se mu. Andrej Babiš hraje o všechno. O osobní svobodu sebe i své rodiny a celý svůj majetek. Už mnohokrát prokázal, že je připraven jít do extrémů, jaké byly před jeho nástupem k moci nepředstavitelné.

V testu spravedlnosti je otázka, kam až bude ochoten jít Pavel Zeman. Teď ví, že jen odvaha ho drží ve funkci. Lidé z jeho okolí tvrdí, že dobré jméno a veřejný obdiv je pro něj víc než pokračování ve funkci, kde už je devátým rokem a stejně v ní v dohledné době skončí. Sám často veřejně prohlašoval, že udělá všechno pro to, aby se Babišův případ nezametl pod koberec. Pokud nezasáhne Martin Erazím, dostane příležitost to předvést.

Právní stát a spravedlnost jsou křehké. Udrží je jen lidé, kteří jsou připraveni je hájit. Proto jsou v civilizovaných zemích nastaveny tak, aby v nich byly psané i nepsané pojistky proti zneužití. Třeba to, že trestně stíhaná osoba nemá moc nad těmi, kdo ji vyšetřují a soudí. Odvážných lidí připravených tlakům moci čelit je všude menšina. Devět z deseti nemá odvahu dělat rozhodnutí proti mocným. Proto Andrej Babiš představuje tak tvrdý test stavu spravedlnosti v Česku.