Kličkovaná před Turkem. Merkelová u masakrů Arménů Osmany nepoužila slovo genocida
Nerozlobit Turecko
NOVÉ
1
Německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem v Jerevanu prohlásila, že masakr půldruhého milionu Arménů v roce 1915 Osmanskou říší by nikdy neměl být a nebude zapomenut. Informovaly o tom agentury, které si všimly, že se šéfka německé vlády vyhnula výrazu genocida, na který je turecké vedení v souvislosti s tímto zločinem velice citlivé.
Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí, včetně Německa. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance je nadhodnocená, přičemž mrtvé navíc počítá jako oběti občanské války.
Německý Spolkový sněm v červnu 2016 schválil rezoluci, v níž masakry Arménů z roku 1915 označil za genocidu. Dokument ale zároveň přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim.
Rezoluce vyvolala velmi hněvivou reakci turecké vlády, která odvolala domů svého velvyslance v Berlíně a zároveň si předvolala německého chargé d‘affaires v Ankaře „k podání vysvětlení“. Merkelová viditelně nechtěla přilévat olej do ohně značně poškozených německo-tureckých vztahů.
Kancléřka podle agentury DPA rovněž vyzvala Arménii k úzké spolupráci v souvislosti s migrací, která směřuje z kavkazského regionu do Evropské unie a do Německa. Upozornila přitom, že otázka vízové liberalizace pro Armény cestující do EU úzce souvisí s tím, „jak se postupuje v azylových otázkách a v otázkách migrace“. „Perspektiva přirozeně zůstává, ale ještě nám něco zbývá udělat,“ konstatovala Merkelová.
Na toto téma hovořila také s gruzínskými představiteli v Tbilisi, odkud přiletěla do arménského hlavního města.
Kancléřka při setkáních s arménským premiérem i prezidentem Armenem Sarkisjanem rovněž slíbila pomoc při realizaci reforem zahájených po květnovém zvolení Pašinjana do čela vlády. Ujistila rovněž o německé podpoře snahy o politické urovnání letitého konfliktu Arménie s Ázerbájdžánem kvůli oblasti Náhorního Karabachu.
