V USA se konal pohřeb Floyda, jenž zemřel po zákroku policie
POHŘEB GEORGE FLOYDA
V americkém státu Texas se dnes konal pohřeb George Floyda, jehož smrt spustila v USA vlnu největší protestů proti rasismu a policejní brutalitě za několik posledních desetiletí a vyvolala silnou odezvu i v mnoha světových zemích. Floyd má být pohřben vedle své matky na jednom z předměstí Houstonu, napsala agentura AP.
Obřadu se zúčastnily desítky členů Floydovy rodiny, členové Kongresu zastupující oblast Houstonu, starosta tohoto nejlidnatějšího texaského města, šéf místní policie či rapper Trae tha Truth, který minulý týden zorganizoval pochod na Floydovu počest, jehož se zúčastnilo na 60.000 lidí. Přítomni byli rovněž Floydovi spolužáci ze střední školy, kde byl známý jako hráč amerického fotbalu, a další jeho blízcí. Celkem se v kostele sešlo několik stovek lidí, které reverend Remus Wright nabádal, aby si po dobu obřadu nesundávali ústní roušky kvůli obavě z koronaviru. Řada lidí přednesla krátkou řeč nebo zazpívala píseň.
Ačkoliv je dnešní akce soukromá, sešlo se nejméně 50 lidí i před kostelem. Veřejné vzpomínkové akce na Floydovu počest přitom začaly ve Spojených státech již před šesti dny. První z nich se konala v Minneapolisu, kde Floyd 25. zemřel poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin klečel při zatýkání téměř devět minut na krku i poté, co zatýkaný přestal jevit známky života. Podle videa pořízeného na mobilní telefon náhodným kolemjdoucím Floyd opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a prosil strážníka, aby jej nezabíjel.
Další pietní shromáždění se konalo o víkendu ve městě Raeford v Severní Karolíně poblíž Floydova rodiště. V pondělí pak přišlo několik tisíc lidí na rozloučení s Floydovým tělem, které bylo několik hodin veřejně vystaveno v kostele v Houstonu.
Záznam z incidentu kolující na sociálních sítích se stal popudem pro statisíce lidí, aby vyšli do ulic nehledě na pandemii covidu-19, která na některých místech země stále není zcela pod kontrolou. Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na 40 měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes 10.000 lidí.
V USA se podle AP daly kvůli kauze do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví. Řada měst rovněž diskutuje o zásadních reformách policejních sborů a celkového pojetí toho, jak v některých obcích zajistit bezpečnost bez přehnaného používání donucovací síly.
Kauza rovněž zasáhla do nadcházejících prezidentských voleb. Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství. Podle jednoho nedávného výzkumu se osm z deseti Američanů domnívá, že se jejich země ubírá špatných směrem.
„Je to břemeno. Břemeno, které je od nynějška vaším smyslem, a to změnit svět k lepšímu,“ řekl Trumpův demokratický protikandidát Joe Biden v poselství Floydově rodině nahraném na video. „Až se dosáhne spravedlnosti pro George Floyda, budeme skutečně na cestě k dosažení rasové spravedlnosti v Americe,“ dodal někdejší viceprezident v administrativě Baracka Obamy, který se již v pondělí osobně setkal s rodinou zemřelého.
V souvislosti s Floydovou smrtí byli zatčeni čtyři policisté, kteří také přišli o místo ve sboru města Minneapolis. Místní radnice přitom uvedla, že se chystá tamní městskou policii rozpustit úplně. Zasahující policista Chauvin čelí obvinění z vraždy. Jeho tři kolegové přítomní u zásahu podle vyšetřovatelů vraždě napomáhali. Všem hrozí až 40leté vězení.