Další hřebíček do rakve

Projekt Obce v datech zveřejnil žebříček kvality života 206 obcí s rozšířenou působností v Česku, a zatímco starosty a obyvatele středočeských měst pohladil po duši vypuštěním pozitivní informace, těm na severní Moravě a ve Slezsku zasadil další pomyslný hřebíček do rakve a opět připomněl dnes již zcela nepravdivou pověst o černé díře na východě. Čtrnáct moravskoslezských měst se rozmístilo na 38 posledních pozicích žebříčku. Ostrava je 171., Havířov 200. a celý seznam uzavírá 204. Vítkov, 205. Karviná a 206. Orlová, u které dokonce na čtenáře webu svítí hrozivá číslice 0,0 v počtu získaných pozitivních bodů. Následovaly ostré a rozhořčené reakce starostů a primátorů dotčených měst. A není se jim co divit.

Podívejme se na strukturu dat, ze které celý žebříček vychází. Havířov se rozhodl zaplacením částky 20 tisíc otevřít zatím uzamčená data a díky tomu tak můžeme zjistit, proč jedno z nejzelenějších měst v Česku s levným bydlením a dostupnými službami skončilo na chvostu žebříčku. Celé hodnocení se skládá z 29 indexů, jimž jsou přiděleny váhy. A právě v tomto je největší problém celého hodnocení. Některé důležité aspekty kvality života do hodnocení vůbec nevstupují (nakládání s odpady, plocha zeleně, možnost kulturního vyžití (divadla, knihovny), čistota ve městě, kvalita hromadné dopravy, doba čekání v kolonách, ukazatel péče o starší občany, dotační pobídky měst apod. Jsem si jistý, že ve všech těchto ukazatelích by Havířov skončil velmi vysoko. Ano, lze namítnout, že neexistuje dostatek relevantních datových zdrojů, avšak poté by měla následovat úvaha, zda takový žebříček potom vydávat za kvalitní a relevantní. Některé jiné indexy postihují určitý aspekt kvality života jen okrajově, např. index vzdálenosti od nejbližšího chráněného území, nehodovost nebo index hazardu. Těmto indexům je navíc přidělena velmi malá váha kolem 2 až 3 %. Naopak v hodnocení zcela převažují indexy, které vycházejí z jednoho a toho samého problému, úzce spolu souvisejí a jeden se nabaluje na druhý a navzájem se predisponují. Takže například stačí, když ve vašem městě žije větší počet chudých lidí. Pokud jich ve městě máte dost, vyjde vám výsledek pochopitelně velmi špatně v indexech, hodnotících počty exekucí, množství lidí v hmotné nouzi, nezaměstnanosti, nabídky práce, ale i zájmu o volby, spolkové činnosti a také délky dožití. Dohromady tyto indexy mají ve výsledku váhu 32,6 %, takže vaše město může být absolutně skvělé, čisté, infrastrukturně na úrovni, kulturní a plné možností, ale máte chudé lidi, takže máte smůlu a skončíte vždy na konci. Jen pro
představu, Havířov ve 14. kategoriích obsadil pozici v první stovce a v 11. kategoriích je v TOP 50. To je přece skvělý výsledek. Bohužel však ve městě žijí také chudí lidé, kteří pobírají dávky, mají na hlavě exekucí, jsou nezaměstnaní, sami nenabízí práci, nechodí k volbám, nezakládají spolky a dříve umírají. O reálné kvalitě života ve městě to vypovídá málo. Dotčeným reakcím měst z konce žebříčku se tak nelze divit. Opět se o nich jen píše jako o znečištěných dírách plných slizu a pověst černých měst je opět přiživena. Úplně paradoxní je v tomto ohledu index dožití, který hodnotí, zda občané měst náhodou neumírají dříve, než je průměr. Obyvatelé hornických a hutnických měst na Ostravsku často pracovali v tvrdých a nebezpečných podmínkách a mají trvalé pracovní následky. Logicky tak umírají dříve. Přesto za to potrestáme ona města tím, že tomuto indexu přidělíme suverénně nejvyšší váhu 10 %?

Kdo žebříček sestavil a financoval? Obce v datech, s.r.o. je účelový start-up spolupracující s poradenskou firmou Deloitte, generálním partnerem je ČEZ a projekt je finančně podpořený Evropským fondem pro regionální rozvoj a dokonce i Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vzniká tak zcela absurdní situace, kdy obyvatelé měst z chvostu žebříčku si ze svých daní zaplatili informaci, že jejich města jsou nejhoršími dírami nevhodnými k životu. Že to vidím moc apokalypticky? Konec konců, webová stránka Obce v datech přímo radí, kam se z Karviné, Orlové či Havířova odstěhovat a opustit tak potápějící se loď. Slouží k tomu odkaz s názvem „Která obec se pro vás hodí“, kde vyplníte vysněné parametry kvality života, a systém vám poradí, kam že se to máte přestěhovat. Autorovi tohoto příspěvku systém poradil České Budějovice. Znáte to, v Budějovicích by chtěl žít každý. Na závěr se podíváme na Prahu, která v žebříčku skončila na krásném druhém místě. Ideální místo k životu. Detailní hodnocení však ukáže, že Praha zcela propadla v dostupnosti bydlení (předposlední místo), znečištění ovzduší, kapacitě mateřských a základních škol, nebo dopravní nehodovosti (poslední místo). Takže kdo chce žít ve městě, kde není dostupné bydlení, dítě se narodí do znečištěného vzduchu podobně jako v Havířově a nevejde se do školky ani školy a na přechodu pro chodce jej srazí auto? Přesto je Praha druhá. Má totiž vysoké skóre díky množství bohatých lidí. To Havířov, Karviná, Orlová nebo Ostrava mají smůlu, díky nastavenému systému vah, jejichž metodika rozdělení na webu není zveřejněna, se nikdy nahoru pořadím neprobijí a tak proces vystěhovávání mladých lidí bude pokračovat, akcelerován penězi ministerstva průmyslu a Evropským fondem pro regionální rozvoj, penězi budujícími obraz černé díry na východě. Jde snad o závěrečný trest za uhelné hornictví a hutnictví, které městům ve zbytku země pomohlo nahoru?

Autor žije spokojeně v Ostravě.

(Autor pracuje na Ostravské univerzitě a provádí veřejnost po krajině Ostravska)