„Zelené pokrytectví“. Biden, Johnson další přiletěli na klimasummit soukromým tryskáčem

Klimatická konference OSN se nese v duchu velkých slov a procítěných projevů světových lídrů na téma, jak zachránit planetu před nevyhnutelnou zkázou v podobě globálního oteplování. Poněkud v kontrastu ke kázání o zelených plánech a omezování emisí však stojí fakt, že mnoho účastníků do skotského Glasgow dorazilo soukromým tryskáčem. Jeden z největších, Air Force One, přivezl amerického prezidenta Joe Bidena.

Biden si navíc na cestu do Evropy vzal s sebou i několik dalších letadel. Armádním speciálem přiletěl i velký zastánce ekologie princ Charles. Soukromým strojem do Skotska doletěl třeba i jeden z nejbohatších mužů planety Jeff Bezos. Jak přitom upozorňuje deník Sunday Mail, několik stovek privátních tryskáčů už stačilo vyprodukovat přes deset tisíc tun CO2. Situaci proto označuje za „klimatické pokrytectví“.

Na klimakonferenci druhý den v řadě vystoupí vedoucí představitelé jednotlivých zemí, aby v krátkosti představili plány své plány na snižování emisí skleníkových plynů. Projevy přednesou například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, monacký kníže Albert II., srbský prezident Aleksandar Vučič či japonský premiér Fumio Kišida. Světoví lídři se v úterý kromě toho chystají na klimatické konferenci COP26 podepsat dohodu, v níž se zaváží, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů.

To, že přes tisíc světových lídrů, významných podnikatelů nebo manažerů zvolilo jako dopravní prostředek na konferenci soukromý let je sice standardní situace. Ve světle ekologických cílů o masivním snižování vypouštěných emisí, které si účastníci kladou, je ale řeč o pokrytectví poměrně na místě.

Průměrné soukromé letadlo, kam ale nelze řadit například zmiňovaný Air Force One, vypouští zhruba dvě tuny CO2 za každou hodinu letu. „Private jety“ se tak považují za nejšpinavější způsob cestování. Odborníci navíc poukazují na to, že většinu cest lze snadno absolvovat pravidelnými lety.

Běžná uhlíková stopa jedince je přibližně osm tun ročně. Do tohoto čísla se zahrnuje i všechno, co člověk zkonzumuje nebo právě to, kam a jak cestuje. Jeden soukromý let na dlouhou vzdálenost tak vypustí do ovzduší více oxidu uhličitého než několik lidí za celý rok.

Kritika se upíná například na britského prince Charlese, který do Glasgow dorazil soukromým letem ze setkání představitelů zemí G20 v Římě. Odtud přitom cestoval i britský premiér Boris Johnson, na společné cestě jedním letadlem se však nedomluvili. Charlesův mluvčí pouze uvedl, že princ letěl do italské metropole jen za podmínky, že letadlo bude pohánět „ekologické palivo“.

Například český premiér Andrej Babiš (ANO) letěl do Glasgow s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) také vládním speciálem. Naopak slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se na konferenci dopravila linkovým letadlem.

Čaputová pak debatu kolem soukromých tryskáčů zmínila ve svém projevu. „Uhlíková stopa letadel, kterými jsme přiletěli, nesmí být jediným výstupem letošní (konference) COP,“ řekla a vyzvala k přijetí konkrétních závazků.

Babiš během svého pondělního projevu na konferenci mimo jiné kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy EU dovolit.

„Pokud by měl být dodržen ambicióznější cíl Pařížské dohody, tedy růst teploty maximálně o 1,5 stupně do konce století, tak by to znamenalo, že už do roku 2030 by hlavní znečišťovatelé měli své emise snížit o polovinu,“ podotkl ministr životního prostředí Richard Brabec. K takovému cíli se podle něj hlásí Evropa, ale Čína, Indie, Rusko či Brazílie posouvají své plány na uhlíkovou neutralitu až za rok 2050.

„Jsou průkazné informace, že to, co v uhelných elektrárnách dnes Evropa a Severní Amerika omezují nebo zastavují uhelné bloky, tak ten samý výkon uhelných elektráren najíždí v Číně,“ dodal.

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.