Maláčová má pravdu. Není důstojné šetřit na penzích

Nikdo nikdy nepřidal důchodcům jako Andrej Babiš, zní mantra, které věří sami důchodci. Také z toho důvodu mu slibuje až polovina penzistů v průzkumech podporu. Ve skutečnosti nikdy neklesl podíl důchodu na hrubé mzdě tak prudce jako během Babišova vládního angažmá. Není divu, že autenticky levicová ministryně Jana Maláčová žádá, aby se penzistům přidalo víc.

Oslavný sloupek pondělních Lidových novin popsal Babišovy aktivity následujícím způsobem: „Dosud řešil důchodce, studenty, státní zaměstnance, a to jediným způsobem – rozdával jim. Nyní chce, aby vláda ulevovala živnostníkům i zaměstnancům. (…) Bude-li z čeho brát, dostanou tyhle skupiny víceméně to, co jim dnes předseda Babiš slibuje. (…) A na koho se zatím nedostalo, přijde na řadu vbrzku, ANO je prý pro všechny,“ shrnul Martin Zvěřina.

Slabinou této úvahy je samotný předpoklad, ze které vychází, tedy tvrzení, že Babiš „řešil“ důchodce. Komentátor prostě přijal za bernou minci produkty vládního marketingu a z faktu, že žádná vláda nezvýšila důchody o 900 korun jako v roce 2019 Babišův kabinet, vyvodil závěr, že nikdo nebyl penzistům tak příznivě nakloněn jako současný premiér. Ovšem nesouhlasí s tím ani mnozí penzisté, jak svědčí kritické e-maily na adresu deníku Echo24.cz.

Námitka je jednoduchá. V roce 2013, když končila vláda Petra Nečase s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, dosahovala průměrná penze úrovně 43,8 procenta průměrné hrubé mzdy. Ovšem podle předběžných údajů to bylo loni 38,5 procenta. Letos se poměr nezmění ani přes průměrné zvýšení měsíčně o 900 korun. Pokud v příštím roce narostou důchody opět o 900 korun, jak žádá ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, dá se při využití dat vládních institucí vypočítat, že se průměrná penze nad hranicí 38,5 procenta opět udrží. Pokud ovšem projde Babišova verze zvýšit důchody o 700 korun, bude pokles pokračovat.

Výkřiky o tom, že Babiš pomáhá důchodcům, se osvědčily jako dobrý marketing, ve skutečnosti se jejich pozice ve společnosti za dobu jeho vládnutí zhoršila. Dnes Babiš paradoxně žádá, aby se zhoršovala i nadále.

Tenkrát za Kalouska

Přesto není možné říci úplně jednoznačně, že Kalousek byl lidumil, zvláště pokud šlo o důchodce, a že jim Babiš naopak cíleně škodí. Většinu změn lze vysvětlit tím, jak funguje důchodový systém. Důchody se valorizují podle růstu reálné mzdy před dvěma lety, proto v období prosperity zaostává jejich růst za příjmy zaměstnanců. Naopak v časech krize penzistům příjmy rostou, i když zaměstnanci utahují opasky, a na rozdíl od mezd se důchody nesmějí snižovat. Během dlouhé recese let 2008–2013 penze relativně vyrostly, až ke 44 procentům hrubé mzdy, od té doby jdou příkře dolů k 38 procentům. Kalouskovi patří zásluha, že sehnal na vyšší důchody peníze, i když státní pokladna vlivem hospodářského propadu zela prázdnotou. Babiš se však dostává do podezření, že starším občanům nepomohl, i když k tomu měl prostředky.

Během předchozího období prosperity v letech 2004–2008 se usilovnou snahou středolevých vlád (účastníkem byl i tehdejší šéf lidovců Kalousek) zvýšil poměr důchodů ke mzdě ze 41,6 procenta o jeden procentní bod. Tento manévr Sobotkova ani Babišova vláda nezopakovaly. Současný premiér pouze využívá toho, že inflace zvýšila ceny, a označuje valorizaci roku 2019 za rekord. Reálné zlepšení je ovšem nižší proti valorizacím v časech před krizí.

Málo muziky za 5 procent HDP

Babiš nezvyšuje důchody jako svého času premiéři Stanislav Gross a Jiří Paroubek, přesto vzbuzuje ještě tvrdší kritiku, že ohrožuje stabilitu penzijního systému v příštích desetiletích. Zvyšování penzí v dobách před krizí totiž probíhalo s nepříliš velkým rizikem. Vláda prostě rozhodla, že přidá každému pár stovek měsíčně, a budoucí rozpočty zatížila právě jenom tímto konkrétním navýšením. Ovšem Sobotka i Babiš při své snaze zvýšit důchody zároveň mění pravidla systému. Prosadili, že se důchodový věk nesmí zvýšit nad 65 let, zrychlili valorizaci a posléze sám Babiš zvýšil základní sazbu důchodu z devíti na deset procent průměrné mzdy. Všechna tato opatření zatím přinesla důchodcům jediný efekt: letos jim penze nevyroste o 600 korun, jak předepisovala původní verze zákona, ale polepší si ještě o dalších 300 korun, jak přikázala novela z dílny současného parlamentu.

Současní penzisté na tom nejsou o mnoho lépe, vyhlídky mladších generací na spravedlivou penzi se však zamlžily. Všechny popsané změny zatíží důchodový účet zvláště po roce 2030, kdy se začne propadat ke schodku přes pět procent HDP. „Pomoc důchodcům“ od současné vlády je možné označit za nedůstojný marketing, za který občané zaplatí, až se vláda vymění. Laciným marketingem je ostatně také kampaň slibující, že se v penzijním systému co nevidět zvýhodní ženy. To říkají ministři ve chvíli, kdy roste ženám důchodový věk nejrychleji v historii, konkrétně od roku 2017 se zvyšuje každý rok o šest měsíců. Není divu, že jsou na důchodovém účtu takové přebytky.

Ani ekonomický liberál se nemusí v širším kontextu zlobit, když ministryně Maláčová prosadí i v příštím roce zvýšení důchodů o 900 korun měsíčně, tedy o 200 korun víc, než předepisuje zákon. Ovšem měla by se držet vzoru premiérů Paroubka a Grosse a neměnit pravidla systému, konkrétně nezvyšovat základní sazbu, jako se to stalo u důchodů pro rok 2019. Stačí jednoduše přidat peníze.