Česko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území, předpokládá Babiš

Český premiér Andrej Babiš předpokládá, že Česko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území. Šéf české vlády to řekl poté, co se summit EU v pondělí večer dohodl na nových sankcích proti Bělorusku. Ty jsou reakcí na nedělní vynucené přistání civilního letadla v Minsku, po němž běloruské úřady zatkly novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče.

Podle Babiše je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim a nikoli na obyvatele. Nutnost přijetí sankcí zdůraznili také další lídři včetně německé kancléřky Angely Merkelové.

„Projednám to s ministrem dopravy, vicepremiérem (Karlem) Havlíčkem a předpokládám, že budeme takto reagovat,“ řekl Babiš s odkazem na usnesení schválené všemi 27 unijními lídry. Jeho text počítá s tím, že členské země znemožní přelety a přistání běloruských aerolinek Belavia na svém území. Vyzývá také unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru.

Šéfové států se dohodli rovněž na přípravě nových cílených sankcí, jejichž terčem by se v Bělorusku měli stát lidé odpovědní za vynucené přistání a další činitelé. Dopadnout by měly také na firmy podporující běloruský režim.

Podle německé kancléřky Merkelové to bude „jasný politický signál, že nezůstaneme u pouhého seznamu (sankcionovaných osob), ale že chceme jít hlouběji“. Merkelová označila za „šokující“ pondělní video, na němž se viditelně potlučený Pratasevič doznává k organizaci opozičních akcí, za což jej režim hodlá soudit. EU musí proto ještě naléhavěji usilovat o propuštění novináře i jeho partnerky. „Využijeme k tomu všechny dostupné kanály,“ řekla kancléřka.

Nedělní běloruskou akci dnes rázně odsoudili také lídři dalších unijních zemí. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho ukazuje pravou podstatu „jednoho z nejodsouzeníhodnějších režimů současnosti“. „Museli byste jít do Severní Koreje, abyste našli horší,“ sdělil Rutte médiím po summitu s tím, že se lídři dohodli na „bleskové“ přípravě dalších sankcí.

Evropský blok zavedl první sankce po loňských prezidentských volbách v Bělorusku, kvůli jejichž zmanipulování neuznal za prezidenta dlouholetého autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Unie již několikrát rozšířila loni vytvořený sankční seznam, na němž vedle Lukašenka figuruje na osm desítek představitelů běloruského režimu i několik institucí a firem.