Roste inflace, chybí suroviny a lidé. Podnikatelé v průmyslu i službách se chystají zdražit

Nedostatek pracovníků, málo surovin a neklesající inflace. To jsou podle spotřebitelů a průmyslníků hlavní důvody, proč se důvěra v ekonomiku po čtvrt roce snížila. Podle průzkumu Českého statistického úřadu je ale důvěra v ekonomiku vyšší než tomu bylo před koronavirovou krizí. A to i přesto, že propouštění zvažuje každý pátý podnikatel ve službách a skoro třetina průmyslníků se chystá zdražit.

Problémy po uvolnění restrikcí z důvodu koronavirové krize se začínají projevovat na chování spotřebitelů a podnikatelů. Ti se totiž začínají obávat, jak bude ekonomika dále postupovat. V červenci se proto snížila důvěra v českou ekonomiku oproti červnu o 4,3 bodu na 99,7 bodu. Průzkum provedl Český statistický úřad, který analyzuje nálady ve společnosti k ekonomice.

Důvodem, proč se důvěra snížila pak není z důsledku nízké poptávky, ale zejména z nedostatku pracovníků. V České republice je totiž vysoká zaměstnanost, kdy v červnu klesla na 3,7 procenta, tedy o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu. Evidovaných na úřadech práce tak bylo v červnu 273 302 osob a volných míst 355 612. Většina z nabízených prací jsou však na hraně minimální mzdy pro nekvalifikované pracovníky.

S rozvolněním restrikcí se naopak vrací zahraniční pracovníci, kteří i za nízké příjmy práci vykonávají. I tak nyní chybí pracovníci ve stavebnictví, kteří se nabírali zejména z agentur. „České veřejné rozpočty platí v rámci programů typu Antivirus lidi, kteří nepracují naplno, zatímco právě ve stavebnictví, kde by naplno pracovat mohli – a stát by tak nemusel za jejich mzdu utratit ani korunu –, se pracovní síly nedostává. Tato situace není už střednědobě udržitelná. Nedostatek pracovní síly ve stavebnictví se projeví nižší úrovní výstavby, například v oblasti výstavby rezidenční, což ještě zesílí tlak na růst cen bydlení,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Nedostatek pracovníků a také surovin je ale podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové pouze přechodný jev. „Teprve po delším trvalém náběhu plných kapacit v těchto oborech se podaří stabilizovat současný převis poptávky,“ uvedla k číslům Zamrazilová.

Nízká nezaměstnanost, kterou nyní české úřady práce evidují, nemusí být dlouhodobou záležitostí. Každý desátý průmyslník totiž zvažuje, že bude propouštět. V oblasti služeb je pak procento vyšší, kde se zvažuje propouštět více jak pětina podnikatelů. Okolo 28 procent průmyslníků se pak chystá zdražovat. „Což je nejvíce za posledních deset let,“ dodala Zamrazilová.

Ta také upozorňuje, že spotřebitelé se v průzkumu nejvíce obávají inflace. Z toho plyne i strach, že se jejich finanční situace zhorší. To dokládají i čísla červnové inflace, která dosáhla 2,8 procent. Důvodem byl růst pohonných hmot, cen alkoholu a tabáku nebo dražší voda.

Obava spotřebitelů z vyšší inflace je ale oprávněná, protože i ekonomové se domnívají, že do konce roku budou ceny spotřebitelského zboží růst. „Bude se nadále projevovat jak efekt loňské ponížené základny, tak také letošní zdražování v oblasti výroby, růst cen materiálů a surovin. Ten je výsledkem post-pandemického zotavení, kdy se svět snaží překotně dohnat loňský ztracený rok,“ dodal Kovanda.