Konec jedné pražské éry. Opencard po 11 letech definitivně skončí
Kauza Opencard
Nové
1
O ukončení projektu Opencard rozhodla minulý týden Rada hlavního města Prahy. Na kartu od 1. října už pražští cestující nenahrají kupony, na Lítačku ale nutně přejít nemusí. Konec karty nechvalně proslavené skandály přichází s modernizací Lítačky, která od podzimu nabídne nové funkce.
„Od letošního prvního října již nepůjde nahrát nové časové kupony na kartu Opencard. Cestující, kteří si před tímto datem zakoupili časový kupon, samozřejmě mohou s Opencard dál jezdit, dokud jim kupon nevyprší. Nový si ale již nenahrají. Je to logický krok. Vyvíjíme systém Lítačky, který se nám velmi osvědčil, a chceme proto již přistoupit k definitivnímu ukončení provozu Opencard,“ komentovala rozhodnutí Rady hlavního města Prahy primátorka Adriana Krnáčová.
Cestující, kteří stále využívají Opencard si kromě Lítačky mohou vybrat i z nabízených novinek, které mají Pražanům zjednodušit nákup a kontroly kuponů. Časové kupony půjdou nahrát na platební karty a na In Kartu Českých drah, k využívání dopravy po Praze tak Lítačka nebude potřeba. Nově se také kupony koupené přes e-shop nebudou muset aktivovat ve validátorech v metru.
„Cestující, kteří používají nyní Opencard, si budou muset vybrat jeden z nabízených nosičů. Pokud si vyberou Lítačku, výměnu karty poskytne město bezplatně, a to až do 30. září 2019,“ uvedl Michal Fišer, generální ředitel Operátora ICT, firmy, která systém Lítačky spravuje a vyvíjí.
Opencard v současnosti využívá už jenom 104 tisíc Pražanů. Projekt vznikl vznikl na pražském magistrátu v roce 2006, kdy v čele města stál Pavel Bém (ODS), oficiálně byl spuštěn v roce 2007. Původně měla karta fungovat nejen jako tramvajenka, ale také měla nabízet slevy na vstupy a sloužit jako mikropeněženka, žádná z těchto funkcí se ale nerealizovala. Pražané ale mohli kartu využít v městské knihovně nebo při parkování.
Karta vyšla Prahu na více jak 1,74 miliardy. Nové vedení města nakonec projekt označilo za předražený a odmítlo v něm dál pokračovat. V celé kauze byl nakonec odsouzen ke 3,5 rokům vězení jen bývalý šéf IT odboru magistrátu Ivan Seyček.
