Nobelova cenu za mír: šance podle sázkařů mají Kim, Mun a Trump

Jihokorejský prezident Mun Če-in, severokorejský diktátor Kim Čong-un a šéf Bílého domu Donald Trump mají podle britských sázkových kanceláří největší naděje na zisk letošní Nobelovy ceny za mír. Její laureáti budou oznámeni v pátek 5. října v norské metropoli Oslu.

Vůdce KLDR Kim Čong-un letos pozastavil jaderné a raketové testy a zahájil sérii diplomatických jednání, jejichž cílem je odstranění nukleárních zbraní z Korejského poloostrova. S jihokorejským prezidentem se tento rok setkal již třikrát a v červnu jednal na historickém summitu v Singapuru také s americkým prezidentem Trumpem.

Podle serveru oddschecker, kde jsou zveřejněny kurzy několika sázkových kanceláří, mezi další favority bookmakeři řadí na čtvrtém místě ruský opoziční list Novaja Gazeta, pro nějž psala i v roce 2006 zavražděná novinářka Anna Politkovská. Na páté příčce je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který už ocenění v minulosti získal dvakrát: v roce 1954 a v roce 1981.

Nezanedbatelné šance má podle sázkařů i vězněný saúdskoarabský bloger Raíf Badáví, Americká unie občanských práv (ACLU), která se soudí s americkou vládou kvůli jejímu nekompromisnímu přístupu k migrantům, a katalánský expremiér Carles Puigdemont, jehož vláda loni uspořádala referendum o nezávislosti Katalánska a nyní za to čelí obvinění ze vzpoury.

I mezi letošními kandidáty je řada kontroverzních jmen, kromě Trumpa a Kima také bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí, či ruský prezident Vladimir Putin, kritizovaný Západem za vměšování do konfliktu na Ukrajině i v Sýrii.

Rozporuplné reakce budí rovněž další jména ze seznamu favoritů jako německá kancléřka Angela Merkelová nebo Julian Assange, šéf internetového serveru WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování důvěrných a utajovaných informací. Anebo Chelsea Manningová, která ještě jako vojín Bradley Manning poskytla serveru WikiLeaks americké tajné armádní a diplomatické dokumenty a byla za to vězněna.

Šance na udělení Nobelovy ceny za mír Trumpovi ale podle agentury Reuters snižují nelichotivé výroky, které členové Nobelova výboru v minulosti pronesli na adresu amerického prezidenta. Thorbjörn Jagland, který je jedním z pěti členů výboru, v roce 2015 například na twitteru napsal: „Donald Trump se možná dostal do popředí zpravodajských programů, ale za jakou cenu? Je to nezodpovědný prezidentský kandidát, který rozděluje společnost.“

V prosinci se pak bývalý norský premiér a nynější generální tajemník Rady Evropy Jagland znovu opřel do šéfa Bílého domu kvůli tomu, že „Trump na twitteru uráží muslimy“. Naopak chválil jeho předchůdce v úřadu Baracka Obamu, který Nobelovu cenu za mír získal jako americký prezident v roce 2009, necelý rok po svém nástupu do funkce.

Podobně Trumpa ve svém blogu kritizoval i místopředseda Nobelova výboru Henrik Syse v prosinci 2016: „Zvolený prezident Donald Trump svou rétorikou snížil práh morálky a slušnosti, že je to přímo děsivé.“

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal uvedl, že denuklearizace Korejského poloostrova by byla významným úspěchem a výbor by to měl při posuzování kandidátů na ocenění brát v úvahu. Urdal ale zároveň dodal, že výbor musí vzít v potaz také další Trumpovy politické kroky jako odstoupení USA od íránské jaderné dohody, plány na odstoupení od pařížské klimatické dohody a obchodní spory se spojenci.

Čtěte dále: Zeman přijal v Lánech bývalého Trumpova stratéga Bannona

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.