Faltýnkův kanadský klon. Hezoun Trudeau na konci sil

Zatímco Česká republika žije nejnovější akcí Ivo Ištvana a jeho chlapců z NCOZ, kteří, jak se zatím z dostupných informací zdá, mají spadeno na šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, na druhém konci světa další skandál ohrožuje pozici nejprogresivnější hlavy vlády na světě, totiž kanadského premiéra Justina Trudeaua. Zajímavé je, že kanadský skandál má s tím českým mnohé styčné body. Může tak sloužit jako ukázka, jak se podobné aféry řeší v zemích s vyspělou demokracií.

Faltýnek je podezřelý, že se snažil ovlivnit vysokého státního úředníka, v tomto případě šéfa ÚOHS Petra Rafaje, aby rozhodl ve prospěch mocné nadnárodní firmy čili Kapsche. Z podobného činu je podezřelý i Trudeau.

Trudeau měl zatlačit na kanadskou generální prokurátorku, což je funkce, která v sobě kombinuje ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce, Jody Wilsonovou-Raybouldovou, aby změnila rozhodnutí svých podřízených v aféře SNC-Lavalin. SNC-Lavalin je kanadský stavební gigant podezřelý z toho, že v letech 2001 až 2011 uplácel čelné představitele libyjské vlády Muammara Kaddáfího. Trudeau chtěl, aby Wilsonová-Raybouldová nařídila dozorujícímu státnímu zástupci uzavřít s firmou dohodu, kdy SNC-Lavalin přizná vinu a zaplatí za to pokutu. Pokud by totiž věc dospěla až k soudu a SNC-Lavalin prohrál, hrozil by společnosti až desetiletý zákaz ucházet se o kanadské federální zakázky. Firma tvrdí, že to by pro ni mohlo být likvidační, ohrozilo by to až devět tisíc pracovních míst, zejména v klíčové provincii Quebec, a mohlo by to vést až k tomu, že se úplně stáhne z Kanady.

Když v roce 2015 Trudeau svůj kabinet skládal, velmi dbal na to, aby plně odpovídal progresivním představám o politice. Byl proto půl na půl vyvážen z hlediska počtu mužů a žen a obsahoval zástupce nejrůznějších menšin. Wilsonová-Raybouldová se stala jednou z hlavních tváří této progresivní vlády. Je totiž žena, a navíc kanadská indiánka. Po úspěšné štaci na ministerstvu spravedlnosti byla v lednu 2019 překvapivě odsunuta na pozici ministra pro veterány. Osmého února kanadské noviny Globe and Mail přinesly zprávu, že se tak stalo kvůli její neochotě ustoupit premiérskému tlaku ve věci SNC-Lavalin. Trudeau veškeré zprávy popřel. Wilsonová-Raybouldová 12. února na vládní pozici rezignovala. Případ odmítla komentovat, neboť byla vázána mlčenlivostí. Po kritice veřejnosti ji vláda mlčenlivosti zbavila a Wilsonová-Raybouldová se rozpovídala před sněmovní vyšetřovací komisí, kde v podstatě potvrdila obvinění Globe and Mail.

Faltýnek ve své aféře přiznává, že se s podezřelými v mýtné kauze setkal a problematiku s nimi konzultoval, odmítá, že by se jednalo o ovlivňování. Stejnou taktiku zvolil Trudeau. Přiznává, že o SNC-Lavalin s Wilsonovou-Raybouldovou bavil, avšak o tlak prý nešlo. Pouze ji měl upozorňovat na politické důsledky trestního stíhání firmy. Trudeauovi lze věřit, že nejspíš nedal Wilsonové-Raybouldové přímý rozkaz, což by podle kanadského práva bylo trestné, jeho tlak na generální prokurátorku je však zřejmý. Kvůli skandálu již rezignoval šéf Trudeauovy kanceláře, který měl sloužit jako spojka mezi ním a Wilsonovou-Raybouldovou. Sám Trudeau se k tomu zatím nechystá.

Rozdíl oproti Česku je, že Trudeauovi to nejspíš spočítají voliči. Kanadské federální volby budou již v říjnu. Opoziční konzervativci Trudeauovy liberály po skandálu předehnali v průzkumech a momentálně by nejspíš skládali vládu. Podobně jako ANO i liberálové nastupovali se slibem, že „nejsou jako oni“. Na rozdíl od ANO neměli na mysli korupci, ale pravicovou politiku konzervativního Stephena Harpera, který například podporoval válku v Afghánistánu, stáhl Kanadu z Kjótského protokolu či zrušil registr držitelů dlouhých zbraní. Trudeauův progresivismus byl reakcí na devět let Stephena Harpera. Jenže tím, že bez milosti zlikvidoval svou indiánskou ministryni, se Trudeau ukázal jako pokrytec, horší než konzervativci. ANO má na svém kontě nespočet skandálů, ať už je to Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše, skandál ministryně Dostálové, nebo nyní namočení Faltýnka do sporů ohledně mýta. Představitelé stran „starých pořádků“ za takové podezření dříve odstupovali, členové ANO zůstávají. Jsou to pokrytci.