V 99 letech zemřel muž, který připravil Hitlera o jaderné zbraně

S trochou nadsázky lze říci, že to byl muž, který nacistickému Německu vzal šanci na vlastní atomové zbraně. Když jednadvacetiletý Joachim Ronneberg prchal z okupovaného rodného Norska, netušil, že o tři roky později povede přísně tajnou spojeneckou operaci s cílem znemožnit Adolfu Hitlerovi získat klíčovou surovinu, takzvanou těžkou vodu, která má své využití právě v jaderných technologiích. Strhující akce se zdařila a výrazně zpomalila pokrok německého jaderného programu. Ronnebergův příběh, který před několika dny v 99 letech zemřel, přinesla britská BBC.

Narodil se roku 1919 ve městě Aalesund na západě Norska. Po nacistické invazi utekl společně s dalšími osmi přáteli na lodi do Skotska rozhodnut vrátit se a bojovat. Příležitost se mu naskytla v roce 1943. Německo tehdy potřebovalo těžkou vodu, aby se mohlo posunout dále ve vývoji atomové bomby. Ve větším množství vyráběla vodu s izotopy deuteria namísto vodíku pouze vodní elektrárna Vemork v Rjukanu, ležící v kraji Telemark. Což z ní činilo výtečný cíl pro spojence.

První pokus o zničení elektrárny o rok dříve nicméně skončil nezdarem. Ronneberg přesto do svého týmu přibral dalších pět lidí a společně zahájili Operaci Gunnerside. „Byli jsme partou kamarádů, kteří spolu vyrazili do akce,“ popsal Ronneberg pro BBC tehdejší vztahy v družině u příležitosti 70. výročí události. Tým se na padácích snesl na stanovenou náhorní plošinu a na lyžích přejel kraj. Sestoupil do průrvy, přešel zamrzlou řeku a následně po železnici přejel až k elektrárně, kde nakladl nálože. „Často jsme myslívali na to, že tohle je jednosměrná cesta,“ přiznal Ronneberg.

Stovky kilometrů prchali na lyžích

Po výbuchu skupinka utekla do sousedního Švédska, a to tak, že na lyžích urazila 320 kilometrů napříč Telemarkem, třebaže ji pronásledovaly tisíce německých vojáků. Hlavní aktér později o podniku s ironickým úsměvem mluvil jako o „nejlepším lyžování, jaké kdy zažil“. Operace, kterou o rok později doplnily americké nálety, měla za následek upuštění nacistů od výroby jaderných zbraní a později byla vyhlášena za nejúspěšnější sabotáž v dějinách druhé světové války.

Ronneberg si podle svých slov důležitost své mise plně uvědomil až po dopadu jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945. Přesto se zpočátku zdráhal o svém činu mluvit. Mlčení prolomil až po čase, v 70. letech se rozhovořil o nebezpečích války pro mladé lidi. „Ti, kteří dnes vyrůstají, musí chápat, že je třeba být vždy připraven zapojit se do boje za mír a svobodu,“ řekl tehdy. Svůj názor se snažil propagovat i jako rozhlasový hlasatel.

Zemřel necelé dva měsíce po svých 99. narozeninách. „Je jedním z našich největších hrdinů,“ prohlásila o něm norská předsedkyně vlády Erna Solbergová pro agenturu NTB. „Ronneberg je patrně posledním z nejznámějších členů odboje, který zemřel.“ Jeho osud připomíná snímek Hrdinové z Telemarku z roku 1965, kde ústřední postavu ztvárnil Kirk Douglas.

Čtěte také: Sváděla nacisty, střílela je z bicyklu, vyhazovala dynamitem mosty. Zemřela slavná Holanďanka

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.