Nejen medvěd, ale i vlci. Ti v Česku ztrácejí plachost, útoků přibývá
útoků přibývá
Vlci v Česku ztrácejí plachost a člověka se nebojí. Útoků hlavně na ovčí stáda v zemi přibývá a škody rostou. Chovatelé se obávají, že se bude situace zhoršovat, v sousedním Německu totiž nejsou výjimkou ani napadení velkých zvířat, jako jsou krávy nebo koně. Vlk patří ke kriticky ohroženým druhům, a je proto chráněný. Chovatelé ale volají po regulaci populace. Kolik vlků se na našem území pohybuje, nikdo neví, hovoří se až o 50 kusech. Řekl to Miloš Ježek z Českomoravské myslivecké jednoty.
Tématu vlka se v úterý v Liberci věnovala mezinárodní konference Českomoravské myslivecké jednoty. „Situaci bedlivě sledujeme, vlk se k nám šíří v posledních zhruba pěti letech a v posledních dvou letech ta početnost narůstá. Sledujeme situaci i v okolních státech, zejména v Polsku, Německu, ale i ve Francii, kde je ten početní růst exponenciální. Tuhle konferenci jsme svolali, abychom zahájili diskusi,“ řekl Ježek. Je podle něj nutné nastavit pravidla a stanovit postup v případech, kdy bude vlk někoho ohrožovat nebo způsobovat velké škody.
Ukazuje se, že vlk ztrácí plachost, začíná osidlovat i území hustě obydlená, a výjimkou tak není setkání člověka s vlkem. Nikoho ale dosud nenapadl. „Vychováváme si populace vlků, kteří se nebojí lidí, já osobně jsem je viděl přes den ve vesnici. Je to tím, že nemají z člověka strach, dovolují si stále víc, útočí i přes den. V minulosti se vlci stříleli, bylo jich míň a měli z člověka respekt,“ řekl starosta Vernéřovic na Náchodsku Tomáš Havrlant, který sám chová ovce a každý večer je zahání do pevné ohrady, aby je ochránil. „Třikrát jsme ze stáda vlky vyháněli,“ dodal.
Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata, jako jsou divoká prasata, daňci, jeleni a srnci. „Vlci pomáhají do krajiny vracet přírodní rovnováhu. Zároveň je nutné zabezpečit hospodářská zvířata, především ovce, kozy a novorozená telata proti útokům vlků,“ uvedl expert na velké šelmy Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Podle chovatelů ale dávají vlci přednost právě zvířatům v chovech. „Ten vlk si jde tam, kde to dostane naservírované, menší ohrady drobných zemědělců jsou mu vydané napospas,“ řekl chovatel Lukáš Jakubů z Českého ráje.
Za jedinou záchranu pro ovčáky do budoucna považuje chovatel ovcí Milan Slunéčko z Turnova pastevecké psy, kteří dokážou stádo ochránit nejen před vlky, ale také před případnými zloději. Má maďarské pastevecké psy komondor, které dovezl z Rumunska. „Přivezl jsem je ze stád z oblastí, kde jsou rysi, vlci i medvědi a každý z jejich předků má ‚zářez na pažbě‘, to znamená, že má zakousnuté vlky,“ řekl Slunéčko. Psi žijí přímo ve stádu, nebezpeční mohou být nejen pro vlky, ale také třeba pro případné zloděje. Nebezpečí od nich ale může hrozit i třeba turistům, kteří by si přes pastviny zkracovali cestu.
Vlk je chráněný a za zabité kusy stát vyplácí prostřednictvím krajů odškodné stejně jako za škody způsobené bobrem evropským, vydrou říční, medvědem hnědým, rysem ostrovidem nebo losem evropským. Od roku 2000 Liberecký kraj vyplatil na náhradách zhruba 2,119 milionu korun, nejvíc za škody způsobené kormorány rybářům. Za škody způsobené vlky vyplatil kraj chovatelům téměř 300 000 korun, z toho jen letos bezmála 162 000 korun. Největší škody jsou hlášené od česko-polské hranice z Frýdlantska.