Město se bojí velkoskladu ledku, v bývalé továrně je ho více než v Bejrútu

Obyvatelé srbského města Pančevo mají strach z velkoskladu dusičnanu amonného, který zřídila soukromá firma v údajně nevyhovujících prostorách bývalé továrny. Proti skladování velkého množství látky používané jako hnojivo protestují již roky, tragédie v libanonském Bejrútu však zavdala nový důvod k obavám. Vlastník ujišťuje, že žádné nebezpečí nehrozí, uvedla stanice N1.

Prostory zkrachovalé sklárny koupila soukromá firma Promist v roce 2017. O rok později sem začala navážet umělé hnojivo, proti čemuž obyvatelé průmyslového města nedaleko Bělehradu opakovaně neúspěšně protestovali. Pozornosti se jim začalo opět dostávat po úterním gigantickém výbuchu v libanonském Bejrútu, který podle dosavadních informací způsobila stejná sloučenina a který zabil přes 150 lidí a další tisíce zranil.

Později firma z donucení úřadů sklad přesunula do nedaleké bývalé továrny na dusíkatá hnojiva, kde jsou pro něj údajně vhodnější podmínky. V současnosti je zde uskladněno kolem 5000 tun ledku, tedy téměř dvojnásobek množství, které způsobilo explozi v Bejrútu.

Lidé nemají důvěru, že soukromá společnost dokáže nebezpečnou látku dobře zajistit, říká Sanja Valkovičová z ekologické organizace Zeleni most. Místní zastupitel Djerfi Šandor navíc tvrdí, že společnost již dříve platné předpisy porušovala: například skladovala větší množství ledku, než kolik měla povoleno.

„Nevěřím, že se tu dodržují veškeré předpisy, protože tady se podle předpisů nedělá nic. Chtěl bych věřit, ale dokud nebude sklad ve správných rukou, tak těžko. Bydlím 30 kilometrů od Pančeva, takže jsem snad v bezpečí, ale být Pančevan, tak tomu nevěřím,“ řekl televizi Nova jeden z místních.

Firma uklidňuje, že žádné nebezpečí nehrozí. V Bejrútu podle ní způsobil gigantickou explozi čistý dusičnan amonný, používaný i na výrobu výbušnin, zatímco v Pančevu je uskladněn ten, který se používá v zemědělství. Je sice rovněž hořlavý, ne ale explozivní.

Podle docenta chemické fakulty na Bělehradské univerzitě Dušana Veljkoviče to však není jisté. „Zdá se mi logické, že někde musí být skladováno množství čistého (dusičnanu amonného), který se používá do příměsí,“ uvedl. Podotýká rovněž, že v předchozích letech se hovořilo o desítkách tisíc tun látky, která tu měla být uskladněna.