Kdyby záplav nebylo, museli by si je Zelení vymyslet

KOMENTÁŘ

Kdyby záplav nebylo, museli by si je Zelení vymyslet
Záběry na německé město Erftstadt při povodni. Foto: Vláda Severní Porýní-Vestfálska
2
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Německo – ve větší míře než Česká republika – zažilo teď několik dní velmi silného deště a záplav. Do neděle napočítaných téměř 160 mrtvých působí masivně, byť když si to vydělíme osmi, abychom se dostali do českých měřítek, bylo by to u nás necelých dvacet mrtvých. Což jsme v roce 2002 měli se 17 mrtvými skoro taky. A předtím v roce 1997 jsme Němce v tomto smutném ohledu s 49 oběťmi předstihli v přepočtu na hlavu 2,5krát.

Ale tehdy se ještě nesvádělo všechno na člověkem zaviněnou klimatickou změnu, Václav Havel například povodně interpretoval jako připomínku pyšnému lidstvu, že není pánem přírody. Dnes se prosazuje paradigma právě opačné.

 

Zatím se největší hrůzy v Německu odehrály podél toku řeky Ahr (na západ od Rýna a na jih od Bonnu). Ale dokud nepřeklasifikují její rozvodnění na pětisetletou vodu, je to „pouze“ třetí stoletá voda v řadě: 1804, 1910, 2021. Vykazuje to jistou pravidelnost, navzdory mínění televizních expertů, že extrémního počasí přibývá a stává se součástí našeho života. Jedna německá politička, nikoliv za Zelené, ale za křesťanské demokraty, tvrdí, že od nynějška už si klimatickou změnu nebudeme spojovat s obrázky ledního medvěda na kře (nechme teď stranou, že lední medvědi nevymírají), poněvadž klimatická změna drtí už přímo nás, obyvatele střední Evropy.

Věda žádné přibývání extrémních meteorologických událostí nepozoruje; pěkné shrnutí studií a odborných hodnocení od Austrálie přes Británii po Německo podává geolog Sebastian Lüning zde. Ale v politické realitě fakta nemají význam.

Podobně jako nás minulý pátek místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, chytřejší než čeští meteorologové, poučil, že tornádo na jižní Moravě souvisí s klimatickou změnou, jsou si teď ti, z nichž se v Německu skládá veřejný prostor, jisti, že bez klimatické změny by nebylo těchto povodní.

Je to ten druh lidí (často dokonce titíž), který nám nedávno přichystal a teď oznámil postupný zákaz klasických aut, dražší létání, dražší vytápění sídlišť atd.

Foto: Týdeník Echo

Ti lidé jsou uvědomělí, motivovaní k prosazení svého cíle, připravení naroubovat na svou klimaideologii na vše, co se dá. Jsou to 24/7 oportunisté, což v tomto případě není nadávka, ale výraz obdivu. Dokážou využít situaci.

V Německu letos půjdou k volbám na konci září. Favorité voleb, strana Zelených, několik posledních týdnů ztráceli, především vinou osobní nedostatečnosti své předsedkyně Annaleny Baerbockové. I prozelená média musela chtě nechtě referovat o jejím plagiátorství, o úpravách v životopise a nepřiznaných vedlejších příjmech. Teď se otevřelo nebe a hlavní proud ses zase našel: Klima, klima, klima. Zelení jsou na koni podobně jako v roce 2011 po japonské Fukušimě, byť stejně jako tehdy také spíš pocitově než věcně.

Hlavní konkurent Baerbockové, předseda CDU Armin Laschet, připomíná Angelu Merkelovou v migrační krizi. Ta když v létě 2015 školačce z rodiny odmítnutých žadatelů o azyl před televizním štábem vysvětlila, že v Německu bohužel není místo pro každého, kdo by se do něj chtěl odstěhovat, snesl se na ni takový mediální kartáč, že ještě o měsíc později nebyla ve stavu reagovat na příchod statisíců azylantů.

Laschet zcela nedávno absolvoval svůj vlastní shitstorm poté, co se vyslovil proti rušení zákonem daného odstupu, který musejí zachovávat větrníky od lidského obydlí. Aktuální povodně zasáhly především Severní Porýní-Vestfálsko, spolkovou zemi, jíž je premiérem, a on už nemohl zaváhat. Takže teď hlásá do světa, že svět musí v boji s klimatickou změnou ještě přidat. Laschet se veze na zelené vlně a od jeho vítězství, jakkoliv by z českého pohledu byl lepší kancléř než dogmatická Baerbocková, bychom si neměli slibovat příliš. Ofenziva za záchranu planety řízená z kancléřství bude pokračovat a pravděpodobně eskalovat.

 

×

Podobné články