Napoleonův odkaz. Evropská unie by se mu líbila
ECHOPRIME
V loňském roce uplynulo 230 let od začátku Velké francouzské revoluce, která všem slibovala volnost, rovnost a bratrství, ale přinesla zejména gilotiny, strach a války. Na revoluční epochu navázala éra napoleonských válek, jejíž jedno půlkulaté výročí připadá na letošní rok, protože si připomeneme 215 let od bitvy u Slavkova. Roky letí, ale tyto události rozhodně neztrácejí význam, jak ukazují například spory o budoucnost Evropské unie.
Na první pohled se může zdát, že napoleonskou éru a současné turbulence v Evropě toho moc nespojuje, ale realita je opačná. Samozřejmě to souvisí i s osobností „velkého Korsičana“, jež stále vyvolává kontroverze. O tom svědčí mimo jiné odpor, který se v 80. letech zvedl v Německu, když Francie pro svoji variantu společně vyvíjeného tanku navrhla jméno Napoleon. Program se pak sice rozpadl spíš kvůli technickým otázkám a každá země vytvořila vlastní typ, ovšem Paříž stejně raději zvolila „bezpečnější“ název Leclerc.
Opravdu jen málo historických osob budí tak bouřlivé diskuse jako Napoleon Bonaparte. Jeho mimořádné vojenské kvality nezpochybňuje téměř nikdo, avšak politická dimenze představuje zcela jiné téma. Mnozí popisují Napoleona bezmála jako „prototyp“ Adolfa Hitlera, respektive jako bezohledného diktátora a dobyvatele usilujícího pouze o vlastní moc a slávu. Jiní ale říkají, že ve skutečnosti jen bránil Francii proti velké přesile intrikujících protivníků a že jeho vláda pro Francii i zbytek Evropy znamenala velký přínos.
Někteří vnímají Napoleona jako jednoho z „otců“ evropské integrace, kdežto jiní říkají, že byl spíš tvůrcem nacionalismu. Působí to rozporně, jenže něco pravdy je na obojím. Francouzský císař skutečně usiloval o jakousi celoevropskou alianci (samozřejmě s dominancí Paříže), jeho snahy však vyvolávaly i odpor, který zejména v Německu vedl k velkému vzestupu národního cítění a následně k touze po sjednocení všech Němců.
Celý text Lukáše Visingra si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.