Horší než v Číně nebo Bangladéši. Sarajevo dusí extrémní smog, lidé kritizují vládu za nečinnost
Smog na Balkáně
NOVÉ
Foto: Facebookový profil – Abdulah Skaka, starosta Sarajeva
V jakém městě je nejhorší smogová situace na celém světě? Paradoxně to není žádné z asijských sídel, ale jedna z evropských metropolí. V Sarajevu se lidem v posledních dnech dýchá jednoznačně nejhůře ze světových měst, situace se smogem je tam více než dvojnásobně horší než v indickém Delhi nebo bangladéšské Dhace.
Metropole Bosny a Hercegoviny s bezmála třemi sty tisíci obyvateli se potýká se špatným ovzduším dlouhodobě, poslední týdny je však situace extrémní a měřící stanice zde zaznamenávají tzv. „rizikovou míru“ znečištění. Například o minulém víkendu překračovaly hodnoty naměřené v Sarajevu více než dvojnásobně údaje naměřené v některých asijských městech, jež jsou velkým výskytem smogu dlouhodobě známa.
Zatímco hodnota mezinárodně uznávaného indexu AQI byla v indickém Delhi na úrovni 295, v Sarajevu vykazovaly měřící stanice číslo 532. Riziková míra podle mezinárodních standardů nastává tehdy, pokud hodnota překročí 300. Na špatnou situaci se smogem upozorňují dlouhodobě mimo jiné zástupci švédského velvyslanectví v Bosně a Hercegovině. Některé organizace poukazují také na to, že v nejhůře postižené části města je měřící stanice smogu mimo provoz.
Situace v olympijsky proslulém Sarajevu je tak dramatická. Lidem se špatně dýchá a stěžují si na přibývající zdravotní potíže. Nemocných lidí, zejména s dýchacími obtížemi přibývá, lidé často viní vládu kantonu Sarajevo z nečinnosti. „Poslali jsme výzvu kantonské vládě a předsedům politických stran. Jsou spoluodpovědní na vraždách na našich spoluobčanech,“ řekl veřejnoprávní televizi BH RT Anes Podić z ekologické organizace Eko akcija.
Problém v Sarajevu je nejen hustá automobilová doprava, ale také to, že mnoho domů vytápí své domácnosti fosilními palivy. Odborníci také poukazují na to, že se situace zhoršila poté, co bylo postaveny nové výškové budovy, které omezují proudění vzduchu. Město leží v údolí mezi horami, a tak je k inverzi náchylné.
Až po tlaku a protestech místních obyvatel město zareagovalo dílčími opatřeními. Radnice oznámila, že mohou občané cestovat po městě zdarma tramvajemi a také trolejbusy. Starosta Sarajeva Abdulah Skaka na Facebooku v pondělí v reakci na aktuální situaci uvedl, že město zlevnilo cenu za zpáteční cestu lanovkou na horu nad městem na 3 konvertibilní marky (v přepočtu 41 korun – pozn. red.). Lidé tak hromadně stojí fronty na to, aby se lanovkou mohli svézt nahoru nad město, kde se dá dýchat čerstvý vzduch.
Smog dusí téměř celý Balkán
Se smogem mají problémy také další balkánská města – zejména srbský Bělehrad nebo kosovská Priština. Problémy jsou také v Severní Makedonii. Stovky demonstrantů, někteří v chirurgických rouškách, vyšly do ulic Bělehradu v pátek a požadovaly, aby srbská vláda přestala ignorovat problém znečištění ovzduší v zemi.
Demonstranti si stěžovali na nečinnost vlády v otázce snižování úrovně znečištění, a to jak v okamžitém, tak dlouhodobém horizontu. Premiérka Ana Brnabičová po mimořádném zasedání kabinetu kvůli smogové situaci řekla, že „není důvod k panice“, a ministr životního prostředí „obvinil ze znečištění občany“, citovala televize N1 aktivistu a účastníka protestu Vladimira Radojičiče.
„Všichni dýcháme stejný vzduch (...) nezáleží na tom, zda jste členy (vládnoucí) Srbské pokrokové strany (...), udělejme s tím něco, aby se to zlepšilo,“ řekl agentuře Reuters svolavatel protestu Radomir Lazović. Dodal, že srbské hlavní město má nadlimitní úroveň znečištění vzduchu po 132 dní v roce.
„Základní problém na Balkánu jsou chybějící filtry pro odsíření v tepelných elektrárnách v celém regionu,“ uvedl v Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) bosenský expert na životní prostředí Denis Žiško. Problémem je podle něj neochota vlád západobalkánských zemí začít považovat za prioritu ekologický aspekt výroby elektrické energie. Všechny státy Evropské unie s výjimkou Bulharska již odsíření elektráren úspěšně provedly, dodal.
