Teenager umřel po alergické reakci na burger, obsluze o své alergii říkal
ALERGIE na jídlo
NOVÉ
1
Osmnáctiletý mladík z Británie, který zemřel na alergickou reakci poté, co snědl kuřecí burger v restauračním řetězci, o své alergii předem informoval obsluhu, vyplynulo z vyšetřování. Ta ho ubezpečila, že je jídlo bezpečné a varování nevyplývalo ani z jídelního lístku. Případy takto tragických následků upozorňují na to, že počet alergiků ve světě stále roste, píše britská BBC. O případu informovala i americká CNN.
Osmnáctiletý Owen Carey zemřel v den svých narozenin v roce 2017 poté, co zkonzumoval polovinu kuřecího burgeru, při jehož přípravě se použily mléčné výrobky. Po necelé hodině mladík zkolaboval na ulici, přes pomoc kolemjdoucích a poté i lékařů na následky zemřel.
Přestože o své alergii informoval obsluhu, ta ho ujistila, že je jídlo bezpečné. Stejně tak chyběly informace o možných alergenech v jídelním lístku, vyplynulo z vyšetřování. Careyho rodina vzhledem k výsledkům vyšetřování volá po zpřísnění zákonů, aby k podobným neštěstím nedocházelo. „Není správné, že je tu tolik prostoru pro lidské pochybení v situaci, která může být fatální,“ řekl právník rodiny Thomas Jervis BBC.
Počet alergiků ve světě roste
Zejména v rozvinutých zemích na Západě je vidět v posledních třiceti letech zřetelné zvýšení počtu alergiků, píše BBC. Jeho míra se odvíjí od jednotlivých potravin a míst, kde pacienti žijí.
V Británii trpí potravinovou alergií už kolem 7 % dětí, například mezi lety 1995 a 2016 tam došlo k pětinásobnému nárůstu alergií na arašídy. V Austrálii trpí alergií na některé potraviny až 9 % dětí. Napříč Evropou trpí alergiemi na potraviny kolem 2 % dospělých. Naopak nejnižší počet alergiků je v méně rozvinutých zemích, rozdíl je i mezi městským prostředím a venkovem, píše BBC.
Život ohrožující alergickou reakci pak může vyvolat i pouhá stopa potraviny, pacienti tak musí dodržovat přísné diety. Proč počet alergiků ve světě roste, není úplně jasné, píše BBC. Pravděpodobně za tím však stojí kvalita ovzduší, západní životní styl a s tím související stravování a také menší vystavování bakteriím kvůli pokrokům v hygieně. Další z teorií je například i stále větší nedostatek vitaminu D, který souvisí s tím, že se lidé méně vystavují slunečnímu záření.
