Stalking a vraždy nařízené vládou? „Komanda smrti“ své oběti najdou kdekoliv
Čečenský teror
NOVÉ
Zdroj: Shutterstock
Čečensko je pro mnoho lidí velice nebezpečnou oblastí. Místní vůdce Ramzan Kadyrov zde vládne pevnou rukou, jako zbraně využívá strach a nátlak. Lidé tak hledají azyl jinde, mimo jiné i ve státech Evropské unie. Jenže čečenská „komanda smrti“ si své oběti i přesto najdou.
Jedním z příkladů je i pochybná smrt čečenského Gruzínce Zelimchana Kangošviliho, který byl zavražděn letos v srpnu. V Berlíně na něj zaútočil ruský nacionalista a dvakrát ho střelil do hlavy. Kangošvili, který během druhé čečenské války bojoval proti Rusku, byl na místě mrtvý. Dříve už přežil atentát v roce 2015 v gruzínském hlavním městě Tbilisi, poté i na Ukrajině. Zabít se ho tak povedlo až nyní, na třetí pokus.
Dopadený pachatel zatím mlčí. Přesto narůstají podezření, že za útokem stojí Rusko, případně právě zmiňovaný Ramzan Kadyrov, který se těší velké podpoře Kremlu. Případ každopádně vyvolal další vlnu strachu mezi čečenskými migranty, kterým se nedaří získat azyl. Sám Kangošvili o něj podle nedělníku The Observer žádal, ale německé úřady mu ho odmítaly udělit, stejně jako ochranu, o níž rovněž žádal.
Nejedná se zdaleka o první případ, kdy byl zabit některý z Kadyrovových nepřátel. V roce 2009 někdo ve Vídni zastřelil bývalého Kadyrovova bodyguarda Umara Israjlova. Ten otevřeně mluvil o tom, že ho sám Kadyrov mučil. Ve stejném roce zase v Dubaji útočník zastřelil Kadyrovova politického soupeře Sulima Jamadajeva. Místní úřady vinily lidi blízké čečenskému vůdci z toho, že vrahovi poskytli zbraň, kterou později zabíjel.
Za posledních deset let jen v Istanbulu zemřelo nejméně šest prominentních Čečenců. Turecké úřady mají za to, že v útoku má prsty Rusko. Na Ukrajině došlo k podezřelé vraždě doktorky, odbojářky a účastnice Euromajdanu Aminy Okujevové. Útočníci tehdy přepadli její auto, v němž seděl i její muž Adam Osmajev, který jako zázrakem přežil. Ani v tomto případě se nejednalo o první pokus manžele zabít. Už dříve se oběma podařilo přežít atentát poté, co se čečenský nájemný vrah vydával za novináře z francouzského deníku Le Monde a pozval Okujevovou s Osmajevem na interview.
Kadyrov, kterému je 42 let, se těší podpoře ruského prezidenta Vladimira Putina. Oficiálně je prezidentem Čečenské autonomní republiky od 5. dubna 2007. Čečenský parlament ho do funkce znovu zvolil o čtyři roky později. V roce 2016 zvítězil i v přímých prezidentských volbách, když údajně dostal 97,5 procenta hlasů.
V první čečenské válce bojoval Ramzan Kadyrov spolu s otcem Achmatem proti ruské armádě. Spolu s ním pak v roce 1999 ve druhé válce přešel do služeb Ruska. Po ovládnutí čečenské metropole Grozného ruskou armádou se Achmat Kadyrov stal šéfem čečenské administrativy a posléze prezidentem. V roce 2004 byl zavražděn při atentátu a moc po něm v Čečensku fakticky hned převzal syn Ramzan. Čečna bývá po dobu jeho vlády označována za noční můru, co se týče dodržování lidských práv. Koncem loňského roku Kadyro oznámil, že by chtěl s vedením svého regionu, autonomní republiky na jihu Ruska, skončit. Nestál prý ani o jinou vedoucí funkci v zemi. V čele však zatím nadále zůstává.
Podobně jako Khangoshvili čekají i mnozí další Čečenci na schválení žádosti o azyl marně. Na rozdíl od něj však většina z nich nebojovala ani v jedné z čečenských válek. Ze země odcházejí především, aby unikli Kadyrovovu krutému režimu. Útěk často vnímají jako poslední možnost. V Evropě však mají velké problémy i vzhledem k rostoucímu odporu k migraci a to především té islámské. Islám je v Čečensku jedním z nejvyznávanějších náboženství.
