Ti, co měli přijít, přišli v jiné době. Babišova vláda selhala v ochraně nejzranitelnějších

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením nařizuje plošné testování všech v domovech seniorů a sociálních ústavech. Ne pouze klientů, nýbrž všech, kdo s nimi přijdou do kontaktu. Nejen ošetřovatelů, lékařů, ale také kuchařů či uklízečů. Výborná zpráva, ukazující, že ten, kdo s ní přichází, chápe, v čem a proč je čínský koronavirus nebezpečný a koho ohrožuje. Že má jasnou představu, že do chvíle, než bude k dispozici v masovém měřítku vakcína, je jedinou udržitelnou strategií naučit se žít s virem.

Chránit ty zranitelné a rizikové, které skutečně vážně ohrožuje, a zbytek nechat normálně žít, pracovat, vydělávat, chodit do školy, nakupovat, chodit do restaurací, sportovat, bavit se. Byla by ta zpráva skvělá, kdyby se objevila v březnu, dubnu, ještě i v červenci. Ukazovala by, že vláda má jasný plán a strategii, jak zemi adaptovat na život s čínským koronavirem s co nejmenšími ztrátami. Na životech, ekonomice, vzdělání i psychické pohodě společnosti.

Když měla přijít, nepřišla. Přišla až v jiné době. Abychom ji popsali výstižným memem, jimž Andrej Babiš vysvětloval, jak po celou dobu od jara řídil zemi v epidemii bez jakýchkoli přesných výpočtů a na začátku ji zachránilo jen to, že si bývalý konzultant poradenské firmy McKinsey a dnes pojišťovací ředitel Pavel Řehák seskládal do Excelu primitivní tabulku exponenciálního růstu nákazy, aby s ní ohromil předsedu vlády České republiky Andreje Babiše a jeho vicepremiéra Jana Hamáčka.

Plán na plošné testování v domovech pro seniory bohužel představilo ministerstvo zdravotnictví až v opravdu jiné době. V pondělí 26. října zazněl jako labutí píseň měsíčního ministra Romana Prymuly. V domovech seniorů se mají od příštího týdne začít plošně používat antigenní testy. Pokud odhalí koronavirovou nákazu u více obyvatel, následovat bude testování PCR, tedy výtěr z nosohltanu. Cílem je izolovat pacienty s covidem.

Celý text si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky