Přehledně o koronaviru: Kdo je nejvíce ohrožen a jak nemoc probíhá?
Epidemie koronaviru
AKTUALIZOVÁNO
2
Svět straší nová nemoc, která se z Číny rozšířila do mnoha oblastí světa, včetně centrální Evropy. Problémem je především rychlé šíření, ale i dlouhá inkubační doba, během které se u nakaženého neprojevují žádné příznaky, ale zároveň už je nakažlivý. Česko je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na případný výskyt nákazy připravené. Mezi lidmi však roste strach a snaží se zásobovat potravinami pro případ karantény.
Celková úmrtnost nemoci COVID-19 se pohybuje zhruba na 3,4 procenta. To je sice výrazně méně než u předchozích epidemií SARS či MERS, nicméně asi dvacetkrát více než u klasické sezónní chřipky. Právě chřipkové příznaky jako horečku, kašel či problémy s dýcháním mají i nakažení koronavirem. Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.
Přehledně zpracovalo čísla týkající se úmrtnosti v důsledku nákazy koronavirem Čínské centrum pro kontrolu nemocí (CCDC). Ačkoliv studii vědci publikovali už před týdnem, zůstává i podle českého ministerstva zdravotnictví stále aktuální. Na nemoc COVID-19 o něco více umírají muži (2,8 procenta z nakažených) než ženy (1,7 procenta), tvrdí studie.
Hodně ovšem záleží na věku pacienta. Například mezi deseti a čtyřiceti lety je úmrtnost mezi nakaženými téměř nulová (pohybuje se kolem 0,2 procenta). U dětí mladších deseti let zatím lékaři žádné úmrtí nezaznamenali. U lidí nad padesát let se pak začíná úmrtnost postupně zvyšovat. Ve věku 50 až 59 let se pohybuje kolem 1,3 procenta, ale u o dekádu starších lidí už se jedná o 3,6 procenta. Zdaleka nejčastěji pak umírají lidé ve věku nad osmdesát let. V této kategorii už se jedná o téměř patnáct procent.
Nemoc se neprojeví okamžitě
Vysoké procento úmrtí je také mezi pacienty, kteří trpí kardiovaskulárními chorobami. Pohybuje se u nich nad deseti procenty. U lidí s cukrovkou je riziko také poměrně vysoké (7,3 procenta). Chronické respirační potíže či rakovina rovněž riziko zvyšují, úmrtnost se u takových pacientů pohybuje kolem šesti procent.
Pro přenos nemoci je problematická dlouhá inkubační doba, během níž pacient nemusí pociťovat žádné příznaky. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí trvá zhruba čtrnáct dní, než se nemoc projeví. Podle náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymula ale může být inkubační doba i delší. Za pravdu mu dává i studie publikovaná na serveru MedRxiv, která informuje o tom, že se tato doba může protáhnout až na 24 dní.
České Ministerstvo zdravotnictví nadále kalkuluje s obecnou úmrtností mezi dvěma a třemi procenty. Pro Echo24 o tom informovala mluvčí Renata Povolná. „Celou situaci samozřejmě průběžně monitorujeme a průběžně se k ní budeme vyjadřovat,“ dodala. Ministerstvo už dříve vydalo seznam doporučení pro lepší prevenci, které se téměř shodují s těmi, které vydala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mezi ně patří například vyhýbat se zjevně nemocným lidem, místům s vyšší koncentrací lidí, dodržovat základní hygiencká pravidla nebo používat dezinfekci po kontaktu s lidmi, kteří očividně trpí akutními respiračními problémy.
Česko je na koronavirus připravené, říká Vojtěch
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je pravděpodobné, že se nákaza v Česku objeví. Panika ale není namístě. „Nepředpokládá se žádná izolace většího rozsahu, ale i kdyby došlo k izolaci jednoho či dvou měst, tak máme systém krizového zásobování potravinami, které by rozváželi hasiči,“ řekl Prymula.
Nemocnice v Česku jsou podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na pacienty s vysoce nakažlivou chorobou připravené. Zdravotníci podle něj vědí, jak mají v případě pacienta s vysoce nakažlivou chorobou postupovat a kam se mají obrátit.“ Výskyt nemoci COVID-19 na území České republiky ale prý nemůže vyloučit. Krajním řešením by podle něj bylo uzavřít hranice či některá vybraná města.
e
„V tomto směru jsme připraveni, já bych nechtěl vyvolávat nějakou paniku. To riziko tady beze sporu existuje a je nutné, abychom byli koordinováni. Data sledujeme, komunikujeme s ostatními státy Evropy i s Italy, jak se to vyvíjí,“ uvedl Vojtěch. Češi se mezitím zásobují rouškami a dalšími hygienickými potřebami. Zájem o takzvané ochranné ústěnky stoupl místy až o dvacet procent.
Kvůli strachu z nedostatku potravin či případnému vyhlášení karantény ale lidé ve velkém nakupují také trvanlivé potraviny. Zástupci jednotlivých řetězců ale zákazníky ubezpečují, aby neměli strach, že by důležité potraviny mohly dojít. Vyzývají proto k zachování klidu.
