Bájná analýza úmrtí. Kdo umřel na covid či s covidem, se mělo vědět už na konci února

Analýza úmrtí spojených s covidem-19, která měla být hotová nejpozději v únoru, se zřejmě blíží po půl roce dokončení. Původně začala vznikat už v listopadu za působení ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), určený tým ministerstva zdravotnictví měl projít detailní informace o úmrtí v případech, kde nebylo jasné, jak velkou roli v úmrtí hrál právě covid-19. Tehdejší ministr vzbudil v souvislosti s analýzou kritiku tím, že mluvil například i o započítávání autonehod, později přiznal, že šlo o minimum případů.

Závěrečná zpráva o úmrtí za rok 2020 měla vycházet z předběžné analýzy zveřejněné v listopadu, která vyšla ze spolupráce ÚZIS, Českého statistického úřadu a ministerstva zdravotnictví a zkoumala data o úmrtí za první pololetí, tedy zhruba od počátku epidemie do září minulého roku. Z analýzy vzorku 407 případů úmrtí tehdy vyplynulo, že byl s velkou pravděpodobností příčinou covid-19 ve 27 % případů, z 9 % šlo o úmrtí bez souvislosti s nákazou (tedy například autonehody, srdeční infarkt) a v 64 % pak o spojení koronaviru a dalších chronických chorob. Mezi nejčastější pak patřila ischemická choroba srdeční, diabetes, chronické kardiovaskulární choroby a nádory.

Podobná čísla udávala i předběžná analýza období od září do listopadu, přímou příčinu vykazovalo 36 % případů a kombinaci vážných chorob 57 %. Právě tuto nejširší skupinu zemřelých měl zanalyzovat expertní tým, který tak měl poskytnout odpověď na to, do jaké míry byl příčinou úmrtí koronavirus či naopak některá z komorbidit.

Podle původní prezentace ministra zdravotnictví Jana Blatného měla závěrečná zpráva o úmrtích vzniknout nejpozději do února, nakonec se však její dokončení blíží zřejmě až nyní, v červnu. Podle poslankyně hnutí ANO Věry Adámkové, která je zároveň členkou klinické skupiny ministerstva zdravotnictví, došlo k dodání posledních podkladů ve středu. Uvedla to v neděli v Partii na CNN Prima News. „Kritéria (pro započítávání úmrtí), která se zavedla počátkem pandemie, měla Česká republika jedny z nejpřísnějších,“ řekla Adámková s tím, že očekává, že počet úmrtí bude ve skutečnosti menší. Chce však počkat na výsledky.

Otázky do debaty o skutečném počtu zemřelých v roce 2020 však přinášejí i další čísla. Statistika úmrtnosti v minulém roce totiž zaznamenala značný nárůst oproti průměru předchozích let. Z dat Českého statistického úřadu vyplynulo, že za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Meziročně pak o 15 procent. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let.

Statistici neuvedli důvod zvýšené úmrtnosti v loňském roce, je ale pravděpodobné, že k ní podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví. Výrazný nárůst úmrtí proti průměru byl patrný zhruba od poloviny září a nejvyšších hodnot dosahoval na přelomu října a listopadu, kdy umíralo dvakrát víc lidí než obvykle. Také z dat ministerstva zdravotnictví je patrný prudký nárůst počtu zemřelých lidí s prokázaným covidem zhruba od října a nejvyšší denní nárůsty byly v první listopadové dekádě.

Nadprůměrná čísla zemřelých však sahala o zhruba pět tisíc případů nad vykázaná úmrtí pozitivně testovaných. Příčinou tak nemusí být samotná nákaza, ale například také dopady odkládané zdravotní péče. Podle dřívějších odhadů Přírodovědecké fakulty UK pak zemřelo na covid-19 až 17 tisíc lidí. V květnu letošního roku pak počet úmrtí s prokázaným výskytem koronaviru překročil 30 tisíc.