Konec zero covidu v Číně

KOMENTÁŘ

Konec zero covidu v Číně
O tom, jestli nezadržitelná síla omikronu zvítězí nad nepohnutelným objektem čínské autoritářské politiky, se spekulovalo už celé měsíce. Ilustrační snímek Foto: Shuttertock
2
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Čína, země, odkud se virus SARS-CoV-2 rozšířil do zbytku světa, mu svého času vyhlásila válku tak důslednou, že se jí podařilo nákazy úplně zbavit. Znamenalo to zavést opatření ještě drsnější, než si s totalitní říší středu běžně spojujeme – jeden čas se například všichni cizinci přilétající do Číny museli podrobit análním testům. Ale nějakou dobu to fungovalo.

Mezitím se v jiných koutech světa pilně činila evoluční biologie, slepý proces, jehož důsledkem je selekce čím dál životaschopnějších variant viru. Současný omikron nezpůsobuje příliš těžké onemocnění, ale šíří se mezi lidmi jedna radost, mnohem rychleji než původní podoba viru. A spousta nakažených ani nepociťuje žádné obtíže, což vesměs znamená, že získají daleko více „dušiček“, než kdyby je choroba sklátila do postele.

 

O tom, jestli nezadržitelná síla omikronu zvítězí nad nepohnutelným objektem čínské autoritářské politiky, se spekulovalo už celé měsíce, přičemž většina neutrálních pozorovatelů sázela spíš na omikron. Současná situace jim dává za pravdu: infekce prorazila virtuální čínskou zeď a šíří se v Šanghaji, jednom z nejvýznamnějších hospodářských center Číny. Úřady uvalily na mnohamilionové město přísný lockdown, ale jestli to bude stačit, kdo ví.

Současná epidemie v Šanghaji nemá sama o sobě žádné drastické následky. Mrtví jsou zatím tři, nejmladšímu bylo 89 let; to dost odpovídá zkušenostem s omikronem z jiných zemí. Jenže jedno pozorování, které jsme si z covidové epidemie odnesli napříč světem, je to, že mocní lidé opravdu nenávidí pouhou představu, že se v něčem třeba mohli zmýlit. V demokratických státech je aspoň možné je vyměnit za jiné lidi, i když ten proces není nijak přímočarý a příjemný. Ale státy jako Čína, kde vůdce nemůže jen tak ztratit tvář, budou mít velký problém změnit jednou nastavený kurz. Ze stejného důvodu, z jakého Putin nemůže couvnout z války na Ukrajině, nemůže Čína jen tak opustit strategii zero covidu.

Na jednu stranu je to asi dobře, protože dokud je Čína zaměstnána vlastními vnitřními problémy, nebude se zároveň moci příliš angažovat ve vývozu svého vlivu ven; a protesty šanghajského obyvatelstva proti neschopnosti úřadů zajistit dostatek potravin a další služby mohou v dlouhodobé perspektivě vést ke zlepšení fungování celé země. Ale pak je tady ta druhá strana, na které nic dobrého není. V těsně obchodně propojeném světě, jehož zásobovací řetězce už jsou teď poněkud oslabeny, bude rozkolísání čínské ekonomiky způsobené lockdowny dalším problémem na pěkné hromadě problémů, které už musíme řešit teď. Rostoucí inflaci tímto způsobem jistě nezkrotíme, právě naopak.

Foto: echo

 

×

Podobné články