Tajemství lidských lebek. Archeologové našli nový druh člověka

Když v srpnu 1856 narazil majitel jistého německého lomu na kus lebky ukrytý mezi hlušinou, myslel si, že jde o ostatky starého známého jeskynního medvěda. Teprve odborníci poznali, že jde vlastně o lidské kosti, a to velmi staré. A natolik odlišné od kostí moderních lidí, že musely představovat stopu po jiném druhu člověka.

To byla svého času extrémně kontroverzní myšlenka, vždyť člověk měl být stvořen k obrazu Božímu rovnou v dokonalé formě. Bylo potřeba dalších nálezů a dalších desítek let, než odpůrci celé myšlenky o přírodním vývoji lidského druhu buď změnili názor, nebo (a to, ironicky, spíš) vymřeli a uvolnili vědecké pole mladším generacím, méně ovlivněným starými dogmaty. Pro mladší vědce už možnost, že v jeden okamžik mohlo po světě chodit víc druhů lidí, nebyla nemyslitelná. A staří Evropané také dostali nové jméno. Německý lom, ve kterém se našla lebka, leží v Neanderově údolí. Dávno vymřelý lid, který zde svého času sídlil, tak dnes známe jako neandertálce.

Jak dvacáté století běželo, objevů přibývalo a velká prázdnota mezi moderním člověkem a ostatními lidoopy se začala zaplňovat nově popsanými druhy. Australopitékové, ve tváři ještě bližší opicím než lidem, žili na afrických pláních skoro před třemi miliony let a dokázali už chodit vzpřímeně, i když oheň jim ještě byl cizí. Homo habilis uměl pracovat s nástroji, Homo erectus udržoval oheň, neandertálci pohřbívali své mrtvé a za nimi už z Afriky přicházely zástupy Homo sapiens, lidí moderního typu. Porozhlédnete-li se po nejbližší prodejně triček, možná tam najdete nějaké, na kterém je celá tato vývojová linie zachycena.

Pěkné, jednoduché, ale ne zcela pravdivé. Vývoj člověka nepřipomíná přímočarou lineární sekvenci ani trochu. Nové objevy starých kostí a hlavně zcela nová disciplína – studie dědičné informace DNA a RNA – udělaly z našeho rodokmenu něco, co připomíná spíš špagety.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.