Česko-německé srovnání vědců. Češi poráží Němce jen ve výzkumu ekonomie
komparativní studie
NOVÉ
5
Dají se srovnávat česká vědecká pracoviště s těmi německými? Výhodou pro naše západní sousedy jsou především násobně lepší finanční podmínky a mnohaletá úspěšná spolupráce s průmyslem. Přesto existují obory, ve kterých Němce čeští výzkumníci předbíhají. Jde především o výzkum ekonomie, jak ukazuje komparativní studie na téma srovnání Akademie věd ČR (AV ČR) se Společností Maxe Plancka (Max Planck Gesellschaft – MPG) z dílny Technologického centra Akademie věd.
Ekonomickým výzkumem se zabývají vědci z CERGE-EI, tedy ze společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, které založil ekonom Jan Švejnar. Ten také pro Echo24 vysvětlil, proč byly srovnávány právě tyto dvě instituce.
„Ve světě to jsou zpravidla univerzity, které dělají špičkový výzkum. Jenom málo světových institucí je zaměřeno čistě na výzkum, a ne na výuku. V tom si jsou instituce Akademie věd a Max Planck podobné. Akademie věd vychází ze sovětského stylu, kdy se za komunismu oddělil výzkum a výuka. Takový systém v západním světě příliš nefunguje. Výjimkou je Německo, kde výzkumné ústavy existovaly. Max Planck je prestižní ústav na nejvyšší úrovni. Proto má to srovnání cenu,“ uvedl pro Echo24 ekonom Jan Švejnar.
CERGE-EI předběhlo MGP například v citovanosti či v publikační činnosti. „Oborově normalizovaná citovanosti širších vědních oborů v pětiletém okně 2013 – 2017 jsou uvedeny na obr. 8. Jediným oborem, ve kterém AV ČR dosahuje vyšší citovanosti než MPG, je Business and Economy,“ píše se ve studii. (jednotlivé grafy se nachází v galerii).
Graf: Akademie věd
„O špičkové úrovni základního ekonomického výzkumu na AV ČR dobře víme, nejen proto že za výsledkem stojí především náš Národohospodářský ústav AV ČR, ale i proto že máme odborný tým, který se dlouhodobě věnuje bibliometrickému hodnocení výzkumných pracovišť v ČR. Zjištění nejnovější analýzy Technologického centra jsou s tím, co víme, v souladu. Publikační a citační ukazatele analýzy dokladují, že ve vztahu v podstatě ke všem ostatním významným oborům, kterým se pracoviště AV ČR věnují, vychází výzkum v oboru ekonomie vůči MPG relativně nejlépe,“ uvedl pro Echo24 ekonom Daniel Münich, ředitel think tanku IDEA při CERGE-EI.
„Je dobré vědět, že MPG čistě ekonomický ústav nemá. Ekonomické výzkumy se tam však dělají na řadě víceoborových ústavů. Pro zajímavost jsme si sami udělali dílčí analýzu a zjistili, že na MPG v oboru ekonomie působí zhruba o třetinu více vědců než na AV ČR. Jejich publikační produktivita je však více méně stejná jako na MPG. A výzkumné články AV ČR jsou navíc výrazně úspěšnější než články MPG. To nevidíme v žádném jiném oboru, který se na AV ČR provádí ve větší míře. Akademická úspěšnost NHÚ není v Česku stále adekvátně vnímána i proto, že náš ústav je diametrálně menší než řada ústavů v oblasti přírodní věd,“ dodal Münich.
MPG je v podávání patentů dvakrát aktivnější
V jiných oborech je však Akademie věd za MPG pozadu, jak ukazují výsledky studie. Mluvčí akademie Jan Martinek pro Echo24 zdůraznil, že za to mohou především rozdílné finanční možnosti německé instituce. „V tvorbě vědeckých publikací zveřejněných v časopisech evidovaných ve WoS je MPG přibližně 2,5 krát aktivnější než AV ČR. Částečně je tento rozdíl pochopitelně ovlivněn vyšším počtem výzkumníků působících na MPG, nicméně i v porovnání počtu publikací na výzkumníka AV ČR za MPG mírně zaostává. Při zohlednění počtu výzkumných pracovníků vzniká v MPG téměř dvakrát více publikací na jednoho výzkumníka než v AV ČR,“ píše se ve studii.
Také citovanost AV ČR je sice větší než světový průměr, ale Max Planck Gesellschaft má úplně jiné výsledky. „Zatímco průměrná citovanost publikací AV ČR je přibližně o 15 % nad světovým průměrem, publikace MPG jsou citovány téměř dvojnásobně ve srovnání se světovým průměrem. Také zastoupení publikací v nejvyšším decilu citovanosti je v AV ČR ve srovnání s MPG přibližně poloviční,“ říká studie.
Také v patentových přihláškách AV za MPG zaostává: „Obdobně jako v případě publikací, i v podávání patentových přihlášek je MPG více než dvakrát aktivnější než AV ČR. Počet patentových přihlášek je v MPG vyšší i při zohlednění počtu výzkumných pracovníků. Naopak, stejně jako v případě publikací, je AV ČR schopna dovést výzkum k patentové přihlášce s přibližně polovičními finančními prostředky.“
Společnost Maxe Plancka (Max Planck Gesellschaft – MPG) je samostatnou nezávislou neziskovou organizací. Vznikla v roce 1948 jako nástupce Společnosti císaře Viléma (Kaiser Wilhelm Gesellschaft) založené v roce 1911.
MPG sdružuje 84 ústavů, z nichž 5 se nachází v zahraničí (konkrétně v Itálii – 2 ústavy, Lucembursku, Nizozemsku a ve Spojených státech). Instituty Maxe Plancka jsou nezávislé a autonomní ve výběru a provádění výzkumu. Mají samostatně řízené rozpočty, které mohou být doplněny fondy třetích stran. Instituty nemají zpravidla vlastní právní subjektivitu. Výjimkami jsou Max-Planck-Institut für Eisenforschung GmbH, který je společností s ručením omezeným, a Max-Planck-Institut für Kohlenforschung založený jako nadace podle soukromého práva.
Akademie věd České republiky (AV ČR) je organizační složkou České republiky zřízenou zákonem (283/1992 Sb.). Pro rozpočtové účely má AV ČR postavení ústředního orgánu. AV ČR byla zřízena v roce 1993 jako nástupce Československé akademie věd založené v roce 1953. AV ČR zřizuje jednotlivé ústavy jménem ČR.
AV ČR je zřizovatelem 53 ústavů (seznam je uveden v Příloze 2). Všechny ústavy zřízené AV ČR mají (od roku 2005) samostatnou právní subjektivitu s právní formou veřejné výzkumné instituce. Celkem 18 ústavů je v oblasti věd o neživé přírodě, 17 v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd a 17 spadá do oblasti humanitních a společenských věd.
