Do USA se z Mexika snažilo dostat nejvíce migrantů za 15 let. Může za to vstřícný prezident Biden
AMERIKCO-MEXICKÁ HRANICE
Na americko-mexické hranici v březnu zadrželi přes 171 000 migrantů, kteří se snažili dostat do Spojených států. Jde o nejvyšší počet za měsíc od roku 2006, informoval dnes deník El País. V únoru zadrželi takto na jižní hranici USA na sto tisíc migrantů a o měsíc dříve asi 78 400. Americký ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas v březnu uvedl, že USA očekávají u svých jižních hranic největší migrační vlnu za 20 let.
Počty běženců, kteří utíkají ze Střední Ameriky před chudobou a vysokou kriminalitou do USA, výrazně rostou od nástupu amerického prezidenta Joea Bidena do úřadu letos v lednu. Důvodem je vstřícnější Bidenův postoj k migraci. V únoru jeho vláda například zrušila program, v jehož rámci čekali středoameričtí žadatelé o azyl na rozhodnutí amerických úřadů v Mexiku. Tímto krokem a vstřícnou rétorikou vyvolal podle analytiků Biden v migrantech falešnou představu, že hranice jsou otevřené.
Bidenova vláda se snaží zmírnit migrační vlnu jednáním s vládami středoamerických zemí. Jmenovala mimo jiné zvláštního vyslance pro Salvador, Guatemalu a Honduras, odkud přichází k americko-mexické hranici nejvíce běženců. Emisarem se stal Ricardo Zúňiga, který má honduraské předky a který minulý týden vedl americkou vládní delegaci do Mexika a Guatemaly.
Zmírnit migrační vlnu ze Střední Ameriky do USA by měly také investice za čtyři miliardy dolarů (zhruba 90 miliard korun), které nová americká vláda tamním chudým zemím slíbila. Poskytnutí peněz ale podmiňuje i opatřeními proti korupci.