Drancování, rabování a krádeže. Rusové si stěžují na svou vlastní armádu

Rabování, zcela „vybílené“ a zničené části domu či podvodné praktiky při odvádění mladíků na frontu. Rozčarovaní Rusové ze separatistických celků na východě Ukrajiny i ze samotného Ruska posílají od začátku války stížnosti na ruskou vojenskou prokuraturu, v nichž popisují své zkušenosti ze setkání s ruskými či separatistickými jednotkami či pochybné praktiky při náboru posil na ukrajinskou frontu.

„Řekněte, jsou tohle lidé?“ táže se stěžovatel, který se označuje za Rusa a popisuje „rabování a zvěrstva“, která měla ruská armáda napáchat na domu jeho rodičů. Ti se totiž odešli skrýt před ostřelováním pozic ruských oddílů, které se utábořily nedaleko nich. Po návratu je mělo čekat nepříjemné překvapení. „Moji rodiče žili na území Doněcké lidové republiky osm let a taková zvěrstva za tu dobu neviděli. Přišli nás ochránit, nebo okrádat a zabíjet?“ pokračuje muž.

Podle jeho popisu měly ruské jednotky prorazit cestu přes plot až do garáže tankem, garážové dveře zničily uvnitř stojící auta, vojáci navíc ukradli nářadí za 200 tisíc rublů a neváhali z jednoho z aut ani ukrást peníze či dokonce prezervativ. Při snaze stěžovat si veliteli byla mužova matka hrubě poslána zpět, odkud přišla, dodává k událostem v jedné ze stížností archivu, které se podařilo získat investigativnímu portálu The Insider.

V jedné z dalších stížností si pak stěžuje obyvatelka druhé ze separatistických celků, Luhanské lidové republiky, že skupina lidí označujících se za jednotky separatistů zcela vyrabovala dům její zesnulé matky a provedla rozsáhlé rabování v řadě dalších domů a prakticky po celé vesnici. „Přijeli po osmém březnu a vykradli školu, školku, lékárnu, tři obchody a po vylomení zámků obsadili dva domy,“ popsala praktiky „lupičů“, kterých mělo být kolem dvaceti a na kontě měli mít také krádeže aut či zásob potravin ze sklepů místních domů.

Archivy však ukazují i na stížnosti plynoucí od Rusů žijících v samotném Rusku či působících na ukrajinských bojištích, které se týkají praktik při doplňování stavů na frontě. „V polovině ledna jsem jel lodí na (vojenské) cvičení do Sýrie, ale místo toho nás podvodně poslali na Ukrajinu, aniž by se mě zeptali na moje přání účastnit se speciální vojenské operace. Od prvních dní byla moje brigáda v přední linii, na palebné pozici,“ uvádí ve stížnosti jednadvacetiletý voják, který se marně snaží ukončit své působení v bojích na Ukrajině. „Můj velitel odmítá přijmout hlášení. Svoji žádost jsem posílal velení Baltské flotily. Co mám v této situaci dělat?“ táže se mladík.

Matka jiného vojáka uvádí, že jejího syna poslali místo na vojenské cvičení do války jako vojáka na základě kontraktu, přestože syn žádnou smlouvu nepodepisoval. „Když jel vlakem na údajné cvičení, dávali jim balíček trvanlivého jídla, jeden na dva vojáky, voda ve vlaku nebyla, museli si ji kupovat. Chápu, že je to armáda, ale k našim dětem se přeci nemusí chovat jako ke psům,“ píše matka.

„Synovi řekli, že jeho a další vojáky základní služby speciálně vybrali k účasti ve vojenské speciální operaci. Na jejich námitku, že z nařízení prezidenta Vladimira Putina vyplývá, že do války nesmějí být posíláni branci, jim řekli, aby víc sledovali (zprávy) v televizi, a že je tam stejně pošlou,“ popisuje jiná matka. Blízcí dalšího odvedence si stěžují, že velitelé se snaží vojáky bitím přimět k podpisu smlouvy.