Věřit vědě? A není to protimluv?

KOMENTÁŘ

Věřit vědě? A není to protimluv?
V co máme věřit? Foto: Shuttestock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Bezpohlavní Jaguar

KOMENTÁŘ

Skupina bezpohlavních bytostí vystoupí ze žlutého výtahu na povrch fialové planety. Různě poskakují, máchají kladivy i štětci, zatímco se objevují slogany jako ...

00:08

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Každá doba má svoje slogany a hesla, dnešek tím spíš. Jedno z často používaných hesel je dnes „věř ve vědu“ (Believe in Science). Pomáhá nějak definovat společenské rozdělení na „věřící“ a „nevěřící“, nejprve ve sporech o klimatickou změnu (na tričku ho mívala napsané Greta Thunbergová), dnes také ve střetu se stoupenci očkování a jeho odmítači. To vymezení vypadá následovně – na jedné straně osvícení, ve vědu věřící lidé, na druhé straně tmáři popírající realitu, náchylní k iracionalitě a konspiračnímu myšlení.

A skutečně to tak může vypadat, myšlenkový svět a výkony soudobých „antivaxerů“ skutečně nebudí důvěru v jejich intelektuální schopnosti a duševní zdraví, mírně řečeno. Jenomže heslo „věřit ve vědu“ je, tentokrát stručně řečeno, pitomost. Rozebírat ho se může zdát malicherné, třeba i je, ale příběhy, které samy sobě a taky o sobě vyprávíme, třeba pomocí různých sloganů, jsou daleko důležitější, než by jednoho někdy napadlo.

 

Hlásat, že nějaká skupina věří vědě, případně víru ve vědu vyžadovat je protimluv. Věda přece má být opakem víry, je to metoda poznávání hmotného světa, která odmítá dogmata, jež nesmějí být zpochybňována, odmítá i tu víru založenou na prostém přijetí toho či onoho. Od vědy se očekává, že bude otevřená zpochybnění a díky tomu taky schopná průběžně korigovat svoje poznatky. Věda, vědecká metoda jako předmět víry pozbývá smyslu, přestává být vědou.

A co vlastně ta „víra ve vědu“ znamená? Bezpodmínečný souhlas s momentálním vědeckým konsenzem v tom kterém roce? Příslušná proměna předmětu víry poté, co se i ten konsenzus promění? Vědě vděčíme za hodně a i během pandemie se přes všechny rozpory a protimluvy, jaké se dají čekat, když se situace vyvíjí rychle, ukázala v tom nejlepším světle – vyvinout a vyrobit úspěšnou vakcínu se podařilo velice rychle, šiky lidí, kteří se – často dost bezmyšlenkovitě – šikují pod praporem víry ve vědu, mohou ale působit až hrozivě. Jako kdyby se začínala opakovat historie pokusů o zavedení vlády rozumu, jež – spolu s vědou – přinesla moderní osvícenská doba. Nějak se stává, že se podobné ušlechtilé a propočítané závěry měnívají ve svůj naprostý protiklad. Víra ve vědu by mohla dospět k podobným důsledkům.

A může být lhostejné, že dnešní odpůrci lidí ve vědu věřících často nepůsobí jako inspirativní a intelektuálně pronikavá společnost. A to, že fanoušci vědy na ně mají „žízeň“ a nijak se jim nepříčí představa, že by protivníci dostali nějakým způsobem za uši. Jenomže  principy, na nichž je otevřená (liberální, demokratická) společnost založena, mohou platit buď univerzálně (nanejvýš s nějakými velmi drobnými výjimkami), anebo vůbec. A navíc se blíží, či spíš už nastává doba, kdy další postup ve vztahu k pandemii přestává být doménou vědců a stává se výhradně politickou otázkou, otázkou stanovení míry únosného rizika, která se řeší i v mnoha jiných oblastech.

Za jakou cenu a do jaké míry se chránit? Většinou se v takových debatách ukazuje, že cena úplné ochrany přesahuje její přínos. Kdybychom dali všem dětem lokátory a neustále sledovali jejich polohu, jistě by se tím zabránilo ztrátám na životech, ovšem za cenu vážného narušení vývoje všech dětí. Covid s lidmi bude koexistovat delší dobu, možná se kvůli tomu budou muset upravit pravidla chování mezi lidmi, omezovat riziko ale má význam jenom v míře, kdy důsledky omezení nejsou horší než důsledky pandemie. A stanovení té míry už není jen výsadou vědců, kterým by ti ostatní měli prostě věřit.

×

Podobné články