„Tolkienovi se ještě nikdo nevyrovnal.“ Velká debata o novém uchvácení Středozemě

Nadnárodní konglomerát Amazon se rozhodl dobýt i Středozem. Koupil filmová práva a natočil nejdražší seriál všech dob. Cena jednoho dílu se odhaduje na 60 milionů dolarů. Mezi fanoušky J. R. R. Tolkiena se tato komercializace jeho díla nesetkala úplně s pochopením. Část se vylekala prohlášení, že Amazon chce vlastní Hru o trůny, tematicky značně odlišné dílo. Jiné pobouřilo multikulturní obsazení, které podle nich není věrné Tolkienovu legendáriu, inspirovanému hlavně severskými ságami.

O tom, jak Tolkien své dílo vytvořil, kde sbíral náměty a v čem vězí jeho popularita, debatovali Matěj Čadil, tvůrce tolkienovského webu Angrenost.cz a ilustrací inspirovaných Tolkienovým světem, Petr Kujal, finštinář, který napsal diplomovou práci o Tolkienově inspiraci Finskem, a Františka Andršová, autorka tolkienovských povídek a básní.

Když v padesátých letech vyšel Pán prstenů, nejznámější dílo J. R. R. Tolkiena, první reakce byly značně rozporuplné. Nyní je z toho již klasická literatura. Čím si tento status vysloužil?

Čadil: Setkává se tam několik věcí. Je to poutavý hrdinský příběh. Zároveň hrdinové jsou obyčejní lidé, případně hobiti, se kterými se může každý ztotožnit. Zároveň ten svět má velikou hloubku, je popsán do všech detailů. Prosvítají v něm pradávné příběhy a legendy, působí hodně realisticky. A zároveň to má takovou moudrost, řekl bych. Pokaždé, když to čtu znova, v tom najdu něco nového.

Andršová: Ten příběh se dotýká určitých témat, které našemu všednímu světu dost chybějí. Ať už čtete Hobita, Pána prstenů nebo Silmarillion, tak je tam obrovským tématem pocit naděje a světla, které člověk těžko vnímá ve svém běžném životě. Do jisté míry je to jen forma nějakého útěku, který však je pro člověka veskrze pozitivní. Každý, kdo se do toho příběhu ponoří, velmi rychle pocítí tuto emoci. Člověk se v tom rychle ztrácí a rychle nachází.

Stěžejním motivem Pána prstenů je Prsten moci, mocný kouzelný předmět, jehož vlastnosti však nejsou nikdy zcela vysvětleny. Jaká je vaše interpretace toho, co prsten představuje?

Andršová: Pro mě je prsten především pokušením mocí. Je to aktivní pokoušení toho konkrétního nositele. Jde o to, zda nositel přijme zásadu Účel světí prostředky, zda za cenu toho, že dosáhne toho, po čem touží, je ochotný ztratit sám sebe. Vždy, když je někdo prstenem aktivně pokoušen, byť je to pokaždé trochu jiné, ukazuje se mu to, po čem nejvíc touží. Často může jít o pozitivní věc, otázka je, zda jsou ochotni toho dosáhnout i za použití špatných prostředků. To je symbolika prstenu.

A co interpretace, že prsten je alegorií na jaderné zbraně?

Andršová: Je známá věc, že Tolkien neměl rád alegorie. Celkově neměl rád vztahování příběhu Pána prstenů ke studené válce. Nemyslím si, že by tuhle alegorii použil, byla by na něj byla hodně laciná.

Čadil: On to výslovně odmítl. Přímo v předmluvě k Pánu prstenů píše, že kdyby byl příběh alegorií na druhou světovou válku, tak by se prstenu někdo zmocnil a použil jej proti Sauronovi k boji o vládu nad Středozemí. První světová válka ale Tolkiena nepochybně ovlivnila.

Andršová: Určitě to Tolkiena ovlivnilo hodně, ale neřekla bych, že alegoricky. On válku zažil v té největší ošklivosti, ale do té své války vrací určitý prvek mytologického hrdinství. Ten v první světové válce opravdu chyběl. Ale samozřejmě jsou v Tolkienově díle takové zvláštní obrazy války, jako třeba pradávných náčrtek Pádu Gondolinu, kde draci nejsou živé bytosti, ale jsou to vlastně stroje naplněné skřety.

Čadil: Odraz té jeho válečné zkušenosti je vidět na několika konkrétních pasážích Pána prstenů. Třeba když Frodo a Sam putují přes Mrtvé močály a zničenou zemi Mordoru, tak tam popisy krajiny mají hodně společného s tím, jak vypadalo dělostřelectvem zničené bojiště první světové války. Také když se Frodo vrátí z války, již není stejný.

Má něco jako PTSD?

Čadil: Ano, dnes by se řeklo PTSD. Prostě po zbytek života je tou zkušeností poznamenaný.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.