Kůrovce šlo ještě v roce 2015 zastavit, míní Zemanův tým. Viní Jurečku
Kalamita kůrovce
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu dodal, že záleží i na množství srážek. Ministři to řekli novinářům po sobotní schůzce poradního týmu prezidenta Miloše Zemana. Zúčastnění mimo jiné konstatovali, že kalamita mohla skončit už před lety, ale že resort zemědělství pochybil.
Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. „Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být,“ dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.
Expertní tým se zabýval problematikou boje proti suchu a problematikou kůrovce. Mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit. Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 29, 2020
Druhově pestré a bohatě strukturované lesy podle expertů více odolávají suchu i kůrovci. Na změnu složení druhů dřeva by se měl podle expertů připravit i dřevozpracující průmysl, protože vzroste mimo jiné podíl listnatých stromů.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček po schůzce na twitteru uvedl, že expertní tým mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit. „Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření,“ napsal Ovčáček. Dodal, že ke zhoršení situace přispěla také činnost zelených aktivistů bránících zásahům proti kůrovci. V roce 2015 byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem zemědělství Marian Jurečka, nynější předseda lidovců.
Dalším tématem, kterým se poradní tým v sobotu prezidenta zabýval, byly například projekty pro zadržování vody v krajině včetně budování vodárenských nádrží. „Obě ministerstva postupují v drtivé většině případů naprosto propojeně,“ uvedl Brabec. Ministerstvo životního prostředí podle něj registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině i od zemědělců, kteří jsou ochotní vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad.
Enormní zájem je podle Tomana i o dotace na budování závlah či zádržných nádrží, které jsou pro závlahy zdrojem vody.
Rezervy vidí Brabec například v možnosti využití odpadních vod, které nejsou příliš znečištěné. Takzvané šedé vody, tedy vody ze sprch, myček, umyvadel, praček, by se mohly využívat například ke splachování.
Stát chystá v příštích letech stavbu několika vodních nádrží, pro Nové Heřminovy na Bruntálsku už se podle Tomana vykupují poslední pozemky a začíná se budovat přeložka mezi obcemi. Pro nádrž Kryry na Lounsku jsou uvolněné peníze na projektovou přípravu a výkup pozemků, pro vodní dílo Vlachovice ve Zlínském kraji začaly výkup pozemků a stavba přeložek.
