NATO je nejisté a Kyjev se více přimyká k Číně. Podepsal s ní dohodu o investicích

Ukrajina a Čína spolu podepsaly dohodu o budoucí spolupráci, která by se měla týkat především oblasti infrastruktury. Stalo se tak záhy poté, co Kyjev stáhl svůj podpis pod společném prohlášení, které vyzývá Peking, aby vpustil členy Rady OSN pro lidská práva do ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Podle čínských analytiků se tím Kyjev snaží vybalancovat své vztahy s Východem i Západem, když potřebuje čínské investice pro vstup na její trh, a současně se vojensky spoléhá na Spojené státy a usiluje o vstup do NATO nebo Evropské unie. Píše o tom server South China Morning Post.

Podle čínského ministerstva obchodu budou teď obě země spolupracovat na projektech výstavby železnic, mostů nebo silnic. Už v minulosti spolu státy spolupracovaly, teď by se však vzájemné investice měly navýšit. Li Lifan, analytik z Šanghajské akademie sociálních věd, uvedl, že z dohody budou těžit obě strany.

„Čína se snaží v prvním roce naplánované pětiletky sehnat více kvalitních zahraničních investic, zatímco Ukrajina potřebuje více investic do infrastruktury, které by podpořily její ekonomický vzrůst, a také čínský trh, kam by mohla exportovat své potraviny,“ míní Lifan. Čína má nyní podle ministerstva v Ukrajině zatím naplánované investice za 2 miliardy dolarů, tedy asi 43 miliard korun.

Kyjev je trochu zklamaný z toho, že Západ váhá s jeho přijetím do NATO a EU. Americký prezident Joe Biden minulý měsíc jasně uvedl, že „se teprve uvidí,“ zda bude Ukrajina přijata do NATO. Obecně se má zato, že Německo a Francie nikdy nedají souhlas se vstupem Ukrajiny do NATO.

„Ukrajina může Čínu více přijmout, protože EU i NATO zatím neprojevily velký zájem o připojení Ukrajiny,“ komentoval situaci Li. Jang Ťin, expert na ruské záležitosti z Čínské akademie sociálních věd, uvedl, že je to pro Ukrajinu delikátní zvažování.

Obě strany tak ještě posílily své spojenectví poté, co Kyjev nakonec nepodpořil výzvu k vpuštění nezávislých pozorovatelů do ujgurské oblasti, z jejichž utlačování je Čína dlouhodobě obviňována.

„Jsme hluboce znepokojeni situací ohledně lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang,“ uvádí se v prohlášení. Jeho signatáři připomínají, že podle věrohodných zpráv je v tomto čínském regionu svévolně zadržováno více než milion lidí a státní dozor je neproporčně zaměřen proti Ujgurům a dalším menšinám. Ze Sin-ťiangu také přicházejí informace o mučení nebo krutém a nelidském zacházení, ponižujících trestech, nucených sterilizacích nebo o tom, že úřady oddělují děti od jejich rodičů.

„Vyzýváme Čínu, aby umožnila okamžitý… a neomezený přístup do Sin-ťiangu nezávislým pozorovatelům, včetně Vysoké komisařky,“ uvádí se v prohlášení, jehož signatáři také dali najevo znepokojení nad rozdrolováním základních svobod v Hongkongu a situací ohledně lidských práv v Tibetu. K této výzvě se připojily západní země.