Česká koronakřižovatka. Snad do bytů nevtrhnou „covidoví maršálové“

ECHOPRIME

Česká koronakřižovatka. Snad do bytů nevtrhnou „covidoví maršálové“
Adam Vojtěch Foto: Profimedia
Týdeník

Lenka Zlámalová

V pondělí 21. září, když odcházelo toto číslo Týdeníku Echo do tiskárny, jsme se stali nákazou čínským koronavirem druhou nejvíc zasaženou zemí z celého vyspělého světa. Před námi už je jen Španělsko. V posledním týdnu jsme překonali Francouze a Američany. Počet nakažených za posledních sedm dní na sto tisíc obyvatel vystoupal na 122,6. Ve Španělsku dosahuje 157, ve Francii 108. Ve Spojených státech 86,6. Jen pro srovnání sousední země. Rakousko má 58,9, Německo 14,4 a Polsko 13,4.

Takže se rozhodně nedá říct, že se epidemie prostě jen přesunula ze západní a jižní Evropy, kde tvrdě udeřila na jaře, do Evropy střední, kterou tehdy tolik nezasáhla. Jsme na tom skoro osmkrát hůř než Němci. Víc než devětkrát hůř než Poláci. Víc než dvakrát hůř než Rakušané. Problém je evidentně u nás, nikoli v celé střední Evropě.

Růst počtu nakažených se rozhodně nedá vysvětlit tím, že bychom testovali víc než ostatní, jak se lidem snažil ještě před pár dny namlouvat premiér Andrej Babiš. Opak je pravdou. V počtu testů na obyvatele jsme šestou nejslabší zemí celé Evropské unie. A rozhodně neplatí ani pravidlo, že čím víc se testuje, tím víc případů se objevuje. Opět je opak pravdou. Země, které masivně testují, jako třeba evropský testovací šampion Německo, mají naopak mnohem menší podíl pozitivních testů. Právě ten podíl je u nás jeden z vůbec nejvyšších ve vyspělé Evropě. Vypadá to, že právě masové testování a trasování pomáhá držet virus pod kontrolou. Na špičce jsou země, které dokázaly rozjet to, o čem se tady od jara mluvilo, a nikdy se to neudělalo. Chytrou karanténu, kdy se velmi pečlivě testuje a trasují kontakty. Lídři v chytré karanténě jsou Jižní Korea a v Evropě Německo. Na tuto strategii postupně nastoupili třeba i Lucemburčané, Dánové nebo Finové. Při jednom z nejvyšších počtů testů na obyvatele ve vyspělém světě je zároveň těch testů velmi málo pozitivních. V Německu je to aktuálně 0,8 procenta. V Koreji 0,9, v Dánsku 0,6, ve Finsku 0,5 procenta. Jen pro srovnání: v Česku v posledním týdnu bylo přes deset procent pozitivních testů. A když se odečtou opakované testy stejných osob, z oficiálních statistik vyjde, že je to dvacet procent pozitivních. Jsme na tom skoro nejhůř ve vyspělém světě.

Selhání státu

Prostě to testování nezvládáme. A třeba i ti Francouzi, jimž se dnes nákaza šíří zemí velmi rychle, mají jen 5,4 procenta pozitivních testů. Chytrá karanténa tady opravdu nefunguje. Tady jsou jasná data. Je až zarážející, kolik času vláda od jara ztratila řečmi o chytré karanténě, aniž stihla pořádný testovací systém připravit. Andrej Babiš v pondělním večerním projevu velmi bezskrupulózně řekl, že právě testovací a trasovací kapacity jsou teď největší úkol, který před zemí je. To zní skoro až drze. Co dělala jeho vláda celý půlrok? Zní neuvěřitelně, že teď Babiš oznamuje, že dalším úkolem je, aby výsledek testu znal každý do 48 hodin. A aby se dobudovala call centra pro hygienu. Co dělal stát pod jeho vedením od března? Je pozoruhodné, jak sám mimoděk říká, jak moc selhal. Energie se spalovala v nesmyslných jednorázových bonusech pro důchodce, zbytných cvičeních o změnách daní z příjmů a rozesílání roušek a respirátorů v hodnotě necelé stovky do schránky každého seniora.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst už nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka na stáncích v Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.

Foto: echo