Obchodní válka mezi EU a Trumpem by dopadla i na Čechy, varuje komora
Česko-americký obchod v ohrožení?
Obchodní válka mezi USA a Evropskou unií (EU) negativně dolehne na česko-americkou obchodní výměnu, bojí se česká Hospodářská komora. Podle ní k zavedení odvetných opatření vůči Spojeným státům, o kterým mluví předseda EU Jean-Claude Juncker, nemá unie mandát. Přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Junckerem ohledně vzájemných cel došla prvních konkrétních kroků. Trump minulý týden podepsal kontroverzní dekret, který zavádí cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
Hospodářská komora zastupující podnikatelský sektor bije na poplach. Junckerovy návrhy se jí nelíbí. „Nemyslíme si, že Evropská unie dostala od České republiky či kterékoli jiné členské země jakýkoli mandát k zavedení protekcionistických opatření vůči USA na úrovni celé EU,“ uvedl pro server Echo24 její mluvčí Miroslav Diro.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Spirálu protinávrhů odstartovalo Trumpovo prohlášení ze začátku března, v němž oznámil právě zavedení cla na dovoz oceli a hliníku. V reakci totiž Juncker pohrozil americkému prezidentovi, že by poté mohlo následovat 25% clo na některé výrobky ze Spojených států. Jenže Trump šel ještě dál – pokud EU zavede clo, Spojené státy zavedou daň na dovoz automobilů z unie. To by přitom výrazně dopadlo na Česko, které spolu se Slovenskem vyrábí v přepočtu na tisíc obyvatel nejvíce aut na světě.
Hospodářská komora má přitom vážné obavy z protekcionistických opatření, o kterých mluví Juncker. „Takový krok, který negativně dolehne na česko-americkou obchodní výměnu, nebyl podroben širší diskusi se všemi členskými zeměmi,“ dodal. Jenže české ministerstvo obchodu se minulý pátek za Junckera postavilo. „Česká republika podporuje postoj Evropské unie vůči opatření USA uvalit clo na dovoz oceli a hliníku,“ stojí v tiskové zprávě.
Česko v ohrožení?
Spojené státy jsou přitom pro zdejší firmy důležitým obchodním partnerem. „Nikoliv kvůli objemu vývozu, ale kvůli tomu, že na náročný americký trh vyvážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Do USA přitom naše firmy vyvážejí přibližně stejně jako do Ruska, ale méně než třeba do Belgie nebo Španělska,“ uvedl Diro. Ochranářská opatření USA by přitom na Česko mohla hypoteticky dolehnout i zprostředkovaně – přes vývoz komponentů z ČR do jiných zemí EU, které dále vyváží finální produkt do USA.
Jak by se ale opatření dotkla dostupnosti výrobků, jejich cen, ale třeba i výroby a mezd by podle Hospodářské komory bylo věštění z křišťálové koule. „Export tuzemských firem do USA je marginální na objem, ale významný jeho složením, ale třeba i tím, že proniknout na tak vysoce konkurenční trh je náročné, a když se to některým naším firmám podařilo, získaly přístup na obrovský trh,“ uvedl Diro.
Jisté je, že nyní čeká Trumpa řada jednání o možných výjimkách. Clo na dovoz oceli a hliníku zatím nedopadne na Kanadu, Mexiko a Austrálii. Další státy se budou snažit u amerického prezidenta v nejbližších dnech a týdnech uspět. Trump se totiž nechal slyšet, že je ochoten dávat výjimky.
Jednání s americkou stranou čeká i zástupce Evropské unie. Vyjednat výjimku se zatím marně snaží Eurokomisařka Cecilia Malmströmová. Americký ministr obchodu Wilbur Ross nyní hodlá se zástupci unie jednat o odstraňovaní cel a dalších obchodních bariér uplatňovaných na dovoz zboží USA.
Trump o víkendu podle agentury AP zopakoval svůj názor, že Spojené státy jsou Evropskou unií ekonomicky zneužívány. „Pokud (EU) odstraní své odporné bariéry a cla na dovážené americké produkty, odstraníme ty své i my,“ napsal v sobotu na Twitteru.
Jenže Trumpův ministr obchodu také řekl, že případnou výjimku dostanou jen ti, kdo řádně platí do rozpočtu NATO. Což s výjimkou Polska, Británie a Řecka není případ zemí EU, s Německem v čele.