Obnova Ukrajiny vyjde klidně na 25 bilionů korun. Berlín s ní váhá, nechce dluhy

OBNOVA UKRAJINY

Obnova Ukrajiny vyjde klidně na 25 bilionů korun. Berlín s ní váhá, nechce dluhy
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a český premiér Petr Fiala. Foto: České předsednictví v Radě EU
1
Svět

Ve světě se pomalu rýsuje plán poválečné obnovy Ukrajiny. Program, kterému se přezdívá nový Marshallův plán, by měl být představen na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu začínající v pondělí. Jeho součástí by měly být investice do obnovy ukrajinské infrastruktury, ale také digitalizace či zelených projektů. Mezi zapojenými státy, jimž dominují členské země Evropská unie, se hovoří o částce 500 miliard až bilion eur, tedy asi 25 bilionů korun. Obnovu Ukrajiny si jako svoji prioritu vzala přímo Česká republika, jíž od července začalo evropské předsednictví.

Švýcarská konference chce navázat na velice úspěšný Marshallův plán, jehož prostřednictvím Spojené státy napumpovaly ve 40. letech minulého století značné sumy do válkou poničené Evropy. Plán pro obnovu Ukrajiny podle serveru Euroactiv zahrnuje široký seznam infrastrukturních a bezpečnostních projektů, zelených a digitálních investic či investic do diverzifikace energetiky.

Ambasador konference Simon Pidoux řekl, že je ještě brzy na vyčíslení všech nákladů, setkání ve Švýcarsku by ale mělo sloužit jako jistý kompas do budoucna. „Myslím, že se budeme muset snažit roky, ne-li desetiletí,“ uvedl.

Financování mají zajistit především země EU. Evropská komise nyní prověřuje konkrétní možnosti financování plánu, včetně grantů a půjček. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se nabízí možnost, že by si na prostředky půjčily všechny státy unie koordinované Bruselem.

„Brusel by si tedy prostředky na obnovu Ukrajiny napůjčoval na mezinárodních trzích, od bank, fondů a dalších investorů, přičemž tyto půjčky by i s úrokem postupně splácely členské země EU, včetně Česka,“ uvedl.

„Nelze tedy vyloučit, že jednání o konečné podobě plánu se potáhnou, neboť některé členské země EU se budou zdráhat dále se masivně zadlužit. Určité signály v tomto směru vysílá například Německo, které se nyní staví odmítavě k projednávanému finančnímu balíčku rychlé pomoci Kyjevu. Brusel nakonec navrhne balíček rychlé pomoci za zhruba miliardu eur (cca 25 miliard korun), protože Berlín nadále blokuje jednání o větším balíčku rychlé pomoci, v objemu 8,8 miliardy eur (cca 218 miliard korun),“ doplnil.

Připravuje se i Praha. Zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny po ukončení válečného konfliktu chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) řídit prostřednictvím takzvaného Business klubu Ukrajina. Bude zároveň místem pro získávání a sdílení informací o konkrétních potřebách a z nich vyplývajících projektech rekonstrukce Ukrajiny.

„Poválečná obnova bude znamenat velké množství příležitostí zejména pro sektory, které se soustředí na obnovu a modernizaci průmyslu, obnovu energetického sektoru, dopravní infrastrukturu, sanaci, dekontaminace či likvidace starých a válečných ekologických zátěží,“ řekl ministr průmyslu Jozef Síkela.