Co zabilo Jaroslava Kuberu? Nemocnice po tlaku připravila pitevní protokol

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem teprve po velkém tlaku rodiny a médií připravila pitevní protokol zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Nemocnice se předání dokumentu rodině dlouhé měsíce vyhýbala, expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál přitom upozorňuje, že nemocnice nemá právo pozůstalým odebírat přístup ke zdravotnické dokumentaci. Nemocnice nakonec po řadě dotazů deníku Echo24 v pondělí odpoledne uvedla, že je protokol k dispozici pro vyzvednutí. Rodina již dříve uvedla, že byl Kubera v posledních dnech života pod velkým tlakem Číny kvůli plánované cestě na Tchaj-wan. Ředitel sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka potvrdil informace deníku Echo24, že autorem myšlenky cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan byl on. Redakce Echo24 v úterý zjistila nové skutečnosti, které jsou dostupné v dalším článku.

„Pitevní protokol je připraven k vyzvednutí,“ uvedl po řadě dotazů deníku Echo24 mluvčí Krajské zdravotní Ivo Chrástecký v pondělí odpoledne.

Rodina Jaroslava Kubery však nadále trvá na tom, že jim má nemocnice zprávu poslat. „Ano, to je možné, že je konečně hotový, nevíme tedy stále, v jakém rozsahu, protože doktor žádal o kompletní zprávu a nikdo mu neodpověděl,“ uvedla Kuberova dcera Vendula Vinšová pro Echo24 poté, co se dozvěděla, že je protokol připraven k vyzvednutí.

„Nemocnice nás stále nutí si zprávu vyzvednout, na to ale nemá nárok, pokud ji má konečně po tak dlouhé době vypracovanou, nechápu proč nám ji nepošle, jak ji ukládá zákon. Tohle je prostě přesně šikana, vůči které bojoval můj otec a pomáhal obyčejným lidem. Paní primářka přizná, že se na to vykašlala a ještě si diktuje podmínky, tohle přesahuje chápáni všech. My už jsme v takovém psychickém rozpoložení, že bez nadsázky je pro naše zdraví ohrožující se s tímto člověkem setkat a řešit to osobně. Máme toho opravdu dost a ani sebe ani maminku tomu nechci vystavovat jen kvůli vrtochu nějakého zapšklého člověka. Navíc paní primářka nás od začátku zřejmě cíleně uvádí v omyl. Vše, co řekla, jsme zjistili, že je lež. Její důvody ví jen ona sama,“ dodala.

Dcera také mluví o tom, že považuje jednání nemocnice za neuvěřitelné. „Paní primářka sdělila médiím, že na zprávu pozapomněla, včera (v neděli) byla odvysílaná reportáž ve 168 hodinách. Tuto odpověď považuji skutečně za neuvěřitelnou a je to samozřejmě z její strany jen výmluva. K oficiální stížnosti, kterou jsme zasílali nemocnici, se dodnes nikdo nevyjádřil krom, že ji předávají ombudsmanovi,“ sdělila Vinšová pro Echo24.

Kvůli podané stížnosti ale primářka Andrea Vlčková v České televizi uvedla, že rodina musí o pitevní zprávu požádat znovu. „O zprávu opakovaně zažádal praktický lékař, i když ze zákona toto dělat vůbec nemusí, takže čekáme na další postup paní primářky. Já už jsem odmítla zprávu znovu vyžadovat, protože to nikam nevedlo a paní primářka nás stále tlačila do osobní schůzky, přesto, že na toto taktéž nemá žádný právní nárok. Takže toto je zatím výsledek po téměř 3 měsících,“ dodala.

Takové chování je však zřejmě protizákonné, jak upozorňuje expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. „K tomu se dá naprosto jednoznačně konstatovat, že pacient má již od roku 2007 a znovu od novely 2011, kde to bylo zopakováno, právo na přístup ke zdravotnické dokumentaci, což platí podle paragrafu 65 i pro pozůstalé. Pokud pacient za života nezakázal pozůstalým přístup do zdravotnické dokumentace, tak mají právo na nahlédnutí do zdravotnické dokumentace, na pořízení kopií nebo výpisu. Tím, že si mohou vybrat jestli chtějí výpis nebo kopii. Takže je zcela nedůvodné, aby kvůli tomu musela paní chodit do nemocnice. Ona tam může poslat buď svého právního zástupce, nebo může podat žádost o kopie a nemocnici nepřísluší o tom spekulovat. Je to paragraf 65 zákona 372/2011 sbírky,“ řekl právník pro Echo24.

Ústecký kraj, který je zřizovatelem nemocnice, se odpovědi na neadekvátnost délky čekání vyhýbá a od zařízení dává ruce pryč. „K této záležitosti nemá Ústecký kraj relevantní informace,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Martin Volf.

Osudová cesta na Tchaj-wan

Na úmrtí druhého ústavního činitele mohl mít také vliv čínský tlak kvůli plánované cestě na Tchaj-wan. Rodina již dříve uvedla, že byl Kubera v posledních dnech svého života značně nervózní, k čemuž měla přispět návštěva čínské ambasády a taky dopis, kterým před jeho návštěvou Kuberu varovala. Dopis čínské ambasády si měl přitom objednat hradní kancléř Vratislav Mynář, což deníku Echo24 potvrdily zdroje obeznámené se situací.

Na roli Hradu v nátlaku na Jaroslava Kuberu se několika dopisy ptal i současný předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Na uspokojivé odpovědi však nadále čeká. „Můj poslední dopis je oznamovací a sděluji v něm panu prezidentovi, že ta odpověď, která mi přišla na předchozí dopis od pana Mynáře, není z mé strany považována za odpověď. Od té doby Hrad mlčí,“ uvedl Vystrčil pro Echo24.

Bude si tak chtít o záležitosti promluvit přímo s prezidentem Milošem Zemanem. „Chystám se, že budu realizovat všechny věci, které jsem slíbil, když nedošlo k dohodě ohledně našeho postoje k čínskému velvyslanectví na té schůzce v březnu. Tehdy jsem říkal, že se budu snažit ty věci probrat jak s ministrem zahraničních věcí, tak s panem prezidentem. Potom ale přišla koronavirová krize, takže se to zpozdilo, ale pro mě ten případ v tuto chvíli uzavřený není. Snaha probrat to s prezidentem je v logice věci,“ dodal.

Cesta místopředsedy by nebyla pro Čínu problém

Samotná cesta na Tchaj-wan by přitom nemusela být pro čínskou stranu problematická, kdyby se Kubera nestal předsedou Senátu. Ředitel Sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka deníku Echo24 totiž vysvětlil, že pozvánka k návštěvě přišla ještě v době, kdy byl politik ODS ještě místopředsedou.

„Jako místopředsedu jej tam pozvala taiwanská kulturní a obchodní mise, která má v Praze zastoupení. Oni zkrátka zvou místopředsedy. Ze Senátu tam již byla například paní místopředsedkyně Horská, pan místopředseda Horník, dříve zase místopředseda Přemysl Sobotka, nebo Petr Pithart. Zvát místopředsedy bylo zřejmě jak pro Čínu tak Tchaj-wan přijatelné. Pan Kubera pozvání přijal ještě v roli místopředsedy. Pak se stal předsedou, ale to pozvání platilo dál,“ řekl Kostka pro Echo24.

Kubera chtěl podle Kostky na Tchaj-wan jet i jako předseda. „Pan předseda to dlouho zvažoval, držel tu myšlenku, že by tam chtěl jet. Tak jsme se do toho pustili a získali jsme pozvání už jako pro předsedu. Když se začalo pozvání realizovat, přišli jsme já, vedoucí zahraniční odboru Senátu a šéfka protokolu za panem předsedou a říkali jsme mu, že v okamžiku, kdy se ta cesta začne organizovat, tak se to dostane na veřejnost a začne tlak. Zvažovalo se to ze všech možných stran a úhlů,“ vysvětlil.

Kostka předsedovi Senátu radil, aby na Tchaj-wan jel. „My jsme si v tomhle rozuměli, ostatně jako ve všech dalších věcech. Upozorňoval jsem na rizika, ale zároveň jsem si myslel, že když už to řekl do těch médií, tak že by tam odjet měl. V myšlence odletět na Tchaj-wan jsem ho spíše podporoval. Pak se to dostalo do fáze, kdy už jsme zvažovali rizika pro české hospodářství, o kterých se mluvilo. Ale zároveň, když by pan předseda na poslední chvíli cuknul, tak by to bylo politicky horší, než případné ztráty,“ sdělil.

Podle některých informací měl být Kostka přímo iniciátorem cesty. „Takhle to přímo nefungovalo. Pan předseda Kubera se v těchto věcech rozhodoval zcela svébytně. Rozhodně jsem ho nevybízel, aby tam za každou cenu jel. Jenom jsem mu říkal – ano, je tady pozvání, které jsi dostal jako místopředseda, oni jsou připraveni ho změnit na pozvání pro předsedu a pokud tam chceš jet, tak jim to musíme nějak naznačit. Sehrával jsem aktivní roli v smyslu těch procesů, které se kolem toho musejí odehrávat. Když jsme k tomu měli takový brainstorming, kde seděli ti nejbližší spolupracovníci, tak na otázku jet, nebo nejet, jsem odpověděl jet,“ reagoval Kostka.

„Tohle všechno, co se kolem toho odehrává, jsou spekulace, které se mohou snažit někoho z těch lidí poškodit. Kdyby se mě pan Vystrčil zeptat, jestli jet nebo nejet, tak mu také řeknu, aby jel. To je spíše v rovině nějakého osobního vidění světa, protože se domnívám, že naše politika vůči Číně je nesprávná a dělá ji Hrad namísto ministerstva zahraničních věcí. Mojí intuitivní reakcí je, že by bylo dobré, aby někdo z vysokých státních úředníků na ten Tchaj-wan odjel. Ale jestli se touhle mou úvahou bude někdo řídit, to je samozřejmě věc jiná,“ dodal.