Atomová revoluce? Firma Rolls-Royce bude stavět miniaturní reaktory, prodávat je chce i do světa

Automobilka Rolls-Royce plánuje do konce této dekády otevřít patnáct menších jaderných reaktorů. Ty by mohly být vyráběny hromadně a dováženy na korbě nákladních automobilů. Myšlenka se setkává s řadou kritiků, kteří mají za to, že by Velká Británie měla od jaderné energie úplně odstoupit a zaměřit se na obnovitelné zdroje.

Společnost Rolls-Royce stojí v čele konsorcia, které hodlá postavit a nainstalovat nukleární reaktory v místech jako je Cumbria nebo Wales, kde dříve stály jaderné elektrárny. Cílem je podle informací BBC postavit deset až patnáct takových stanic po celé Velké Británii.

Jedna taková instalace by měla zabrat zhruba 4000 metrů čtverečních, což je asi šestnáctina rozlohy, kterou zabírají větší elektrárny jako například Hinkley Point v jihozápadní Anglii. Teoreticky by tak nakonec mohla svou malou elektrárnu mít všechna větší města.

Proti tomu se bouří někteří environmentalisté, kteří tvrdí, že jádro je jako zdroj energie nebezpečné a drahé. Druhá část však zase tvrdí, že do roku 2050 by se mohlo díky rozvíjejícím se technologiím jádro dostat na absolutní nulu, co se týká produkce emisí.

V posledních několika letech podle BBC byly některé velké projekty spojené s jadernou energií zrušeny a to mimo jiné i proto, že velké společnosti jako Toshiba nebo Hitachi nezískaly potřebné financování.

„Trik spočívá v tom, že máme prefabrikované díly, při jejichž výrobě používáme digitální metody sváření a robotickou montáž,“ vysvětlil šéf technologického oddělení Rolls-Royce Paul Stein. „Jednotlivé díly pak posíláme dál, kde jsou k sobě smontovány.“ Podle něj tato technika může při stavbě jaderných elektráren ušetřit hodně peněz, čímž by se zlevnila i elektřina.

„Potenciální finanční výhody tovární výrobní metody v porovnání s vybudováním přímo na místě mohou být nadhodnocené,“ uvedl jeden z kritiků Paul Dorfman z University College v Londýně. „Chyby, které by při takovéto velkovýrobě mohly vzniknout, by ovlivnily třeba celou síť reaktorů a bylo by velice nákladné je opravit. Je mnohem ekonomičtější vyrobit jednu jednotku o výkonu 1,2 gigawattů než tucet o výkonu 100 megawattů,“ dodal Dorfman.

Náklady by chtěla společnost pokrýt mimo jiné i prodejem těchto malých reaktorů do zahraniční. Kritici ale mimo jiné poukazují na to, že takto vytvořené reaktory budou ve větším počtu k dispozici až v polovině 30. let tohoto století, kdy už musí Velká Británie podle svých závazků vytvářen elektřinu bez jakékoliv produkce uhlíkových emisí.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.