Vláda pod palbou kritiky. Přitápí inflaci, rozdává plošně a dělá to, za co kritizovala Babiše
ENERGETICKÁ KRIZE
Vláda se chlubí tím, že patří v krizové pomoci mezi ty nejštědřejší v Evropě. Jenže podle některých odborníků, ale i zástupců krajů je to pomoc nepříliš funkční. Zatímco vládní strany dříve z opozice tvrdě kritizovaly plošné příspěvky, nyní s nimi sami nešetří, zvyšují platy státním zaměstnancům či posílají pětitisícové částky domácnostem. Pomoc je tak podle kritiků značně neefektivní, navíc podle některých kvůli tomu často i zbytečně drahá. A žádají proto razantní politická rozhodnutí.
„Na pomoc občanům naše vláda vyčlenila 177 miliard korun a podle mezinárodního srovnání jsme v míře pomoci v poměru k HDP na 4. místě v EU,“ pochlubila se na svém twitterovém účtu vládní ODS. Do této pomoci však počítá například i valorizaci důchodů, příspěvek pět tisíc rodinám či nedávno schválené zvýšení platů ve veřejné sféře, na které tlačily odbory. Přitom u příspěvku rodinám či právě u navyšování platů stovkám tisíc lidí ve veřejné sféře čelí vláda kritice, že může ještě více „zatopit“ pod inflací, která už má nyní v průměru za letošní rok dosáhnout na 16,5 %.
Na pomoc občanům naše vláda vyčlenila 177 mld. Kč a podle mezinárodního srovnání jsme míře pomoci v poměru k HDP na 4. místě v EU! pic.twitter.com/nmDXlmsMuA
— ODS (@ODScz) August 25, 2022
Velkou položkou je pak nově schválený úsporný tarif, který má kvůli vysokým účtům za energie mezi občany rozdělit 66 miliard. V letošním roce však půjde na pomoc jen menší část. Průměrná výše podpory úsporného tarifu s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Do souhrnu pomoci začlenil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trojí valorizaci důchodů, příspěvek 5000 korun na dítě, snížení spotřební daně na naftu a benzin, zrušení silniční daně, zvýšení platů ve veřejné sféře, zvýšení sociálních dávek, zvýšení plateb za sociální služby, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, úsporný tarif, kompenzace a podporu tepláren z domovních kotelen a kompenzace nepřímých nákladů firmám. Mezi kroky, kterými vláda chce podporovat domácnosti, jmenoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) také dotace do změny vytápění známé pod názvem Zelená úsporám.
Jenže podle kritiků, kam se řadí například i někteří zástupci vládních stran mezi hejtmany či poslanci, jsou některé vládní kroky zbytečné, příliš plošné či neefektivní a je třeba mnohem razantnější politické akce. Asociace krajů ČR vyzvala vládu, aby od počátku příštího roku regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Kabinet by měl podle hejtmanů také určit státního obchodníka s energií a směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách firmy ČEZ.
„Nárůst cen je tak skokový, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu. Pokud některé komodity tak skokově zdraží, jedná se o kolaps trhu. Tahle situace vznikla proto, že jsme ve válce, a když jsme ve válce, nemůžeme rezignovat na to, že budeme bojovat. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ řekl šéf asociace a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vládní pomoc s vysokými cenami energií prostřednictvím takzvaného úsporného tarifu podle hejtmanů situaci domácností nevyřeší.
Odborníci však také varují, že vláda s některými kroky zaspala a nejde je učinit okamžitě. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je dobrým návrhem, aby se vláda pokusila zestátnit ČEZ. Naopak využití státního obchodníka s elektřinou může mít podle odborníků řadu problémů jednak časových, ale i zákonných. „Je těžké pochopit, že se situace takto vyhrotila, přestože už dlouhé měsíce bylo pravděpodobné, že k současné situaci může dojít. Vláda zaspala. Vsadila na krátkodobé řešení válečné daně, jejíž výnos dnes nic neřeší. Měla by se týkat až zisků za rok 2023 a i pokud by se vláda rozhodla postižené firmy sedřít z kůže, tak celkový výnos je vzhledem závažnosti krize nízký,“ uvedl Tyleček.
Podle kritiků je pak ve vládním plánu pomoci stěžejní problém v tom, že není zacílená na nejpotřebnější, ale často spíše plošná. Přitom plošnou pomoc za covidové pandemie nynější vládní strany často vytýkaly předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). „Pokud by byl například energetický úsporný tarif koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj by při zacílení na zhruba čtvrtinu sociálně nejzranitelnějších domácností vyšlo jen zhruba na polovinu z 66 miliard a pomoc by pro ně přitom mohla být přesto zdvojnásobená. „Vláda by tak ušetřila přes třicet miliard korun. Tyto peníze by mohla využít třeba ke snížení DPH u základních potravin, ze stávajících 15 na 10 procent,“ dodal Kovanda.
Analytici pak zmiňují i další kroky jako například zrušit emisní povolenky či jejich cenu snížit, zastropovat ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny či plošné snížení DPH. Podle analytika společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera je třeba jednat například o zachování posledních tří jaderných bloků v Německu, zpomalení Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) nebo zrušení propojení denních a vnitrodenních trhů s elektřinou tak, aby se cenový problém jedné země nepřeléval do mnoha dalších.
Premiér Petr Fiala (ODS) na výtky ze strany hejtmanů reagoval tím, že už podobné možnosti řeší delší dobu. Vláda podle něj jedná o celoevropském stanovení maximálních cen i variantách transformace ČEZ. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak řekl, že chce hledat právní postup jak stanovit maximální ceny. Energetická krize podle něj může ohrozit politický systém země.
