Velké země a Brusel stupňují tlak na změny hlasování v EU. Malé země by ostrouhaly

V posledních týdnech sílí tlak na úpravu základních smluv EU tak, aby se změnil rozhodovací proces z většinového hlasování proti mnohde dosavadnímu nutnému konsenzu. To by značně znevýhodnilo menší země a v podstatě by je vehnalo do role pouhých statistů.

Tento týden se konal summit evropských lídrů. Končící francouzské předsednictví na něm řešilo především otázky zahraniční politiky, válku na Ukrajině a možnosti rozšíření Evropské unie. Právě rozšíření EU o další země je jedním z argumentů pro změnu základních smluv. Rozhodování by tak bylo ještě komplikovanější než dosud. Podle představ německého kancléře Olafa Scholze či Evropského parlamentu je tak načase zúžit seznam oblastí, ve kterých je potřeba jednomyslného schválení všemi členy EU. Informuje například Politico.

Evropská unie v posledních měsících čelila několika zahraničně-politickým a geopolitickým změnám, na které podle názoru čelných představitelů EU reagovala pomalu. Jde například o několikatýdenní jednání o evropském embargu na dovoz ruského plynu, kde Maďarsko tvrdě hájilo své zájmy, či spory Bulharska a Makedonie o přístupu Severní Makedonie do Unie.

„Můj dojem je, že je všem jasné, že to nepůjde bez reforem institucí,“ uvedl v pátek na závěr summitu německý kancléř Scholz k otázce rozšíření EU. „Budoucí členové nás nutí k položení si otázky nejen o potřebách kandidátských zemí, ale i Evropy jako celku. A také o její schopnosti fungovat v budoucí zvětšené Evropě, která bude vyžadovat reformy v procesu rozhodování,“ uvedl pro Politoco zase představitel Elysejského paláce.

Podle kancléře Scholze, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Layenové či italského premiéra Maria Draghiho je nutné některé procesy uvnitř EU zjednodušit. Kancléř Scholz přímo zmínil nutnost omezit oblasti, ve kterých je nutno získat hlas všech států. Především v otázkách zahraniční politiky. Ke stejné výzvě omezit jednomyslné hlasování se připojila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová.

K podobným krokům se odhodlal i Evropský parlament, který využil své pravomoci vyvolat jednání o změně fungování EU. Na začátku května odsouhlasil rezoluci vyzývající Radu ke změnám smluv. Podle této rezoluce by se měl rozšířit počet oblastí, ve kterých by stačil souhlas kvalifikované většiny zemí namísto současné jednomyslnosti. Podle návrhu poslanců by měla stačit většina hlasů ke změnám v oblasti zahraniční politiky či například sankcí. Také navrhuje rozšíření pravomocí EU v oblasti bezpečnosti či klimatické změny. Zároveň navrhují udělení zákonodárné moci europarlamentu. V současnosti takové pravomoci má pouze Evropská komise. Tím, že Evropský parlament tuto rezoluci schválil, formálně zahájil proces změny smluv a nyní Rada může svolat debatu o změnách.

Europarlament reagoval na zprávu konference O budoucnosti Evropy, která v minulých měsících zpracovala tisíce návrhů o změnách skrz debatu s občany a navrhla 49 konkrétních změn.

Proti se však postavilo deset zemí EU například Švédsko, Polsko či Česká republika. Argumentují, že v současné krizi není vhodná doba ke změnám základních smluv a že stačí současné nástroje. Tuto tezi zatím výsledek summitu potvrdil, když Rada vzala práci na vědomí a poslala ji k dalšímu zpracování.

„Evropská rada bere návrhy v závěrečné zprávě o výsledku konference, která byla předána třem místopředsedům, na vědomí. Konference byla jedinečnou příležitostí spolupracovat s evropskými občany,“ uvádí se ve zprávě o summitu. S tím, že zprávu Rada dále zpracuje a o výsledcích bude informovat.

Tlak na změny sílí právě v momentě, kdy summit Rady EU v Bruselu řešil otázky, které by podle některých představitelů EU mohly být řešeny rychleji. Například v otázce vstupu Severní Makedonie do společenství nastal právě na Evropském summitu výrazný posun. Tento týden Bulharsko schválilo kompromisní návrh francouzského předsednictví, týkající se práv Bulharů žijících v severní Makedonii. Bulharský premiér Kiril Petkov nyní vyzval svého makedonského protějška Dimotara Kovačeského, aby „ukázal koule“ a kompromisní návrh také přijal. Představitelé EU také vyzvali k urychlení celého procesu rozšiřování na západní Balkán.

Summit také potvrdil kandidátský status Ukrajiny a Moldavska s tím, že vývoj v Gruzii bude nadále sledovat. V otázce Ukrajiny prezidenti a premiéři evropských zemí odsoudili ruskou agresivní válku a útoky na civilisty a civilní infrastrukturu. Zároveň vyzvali k další vojenské podpoře Ukrajiny ze strany evropských zemí. Představitelé evropských zemí také vyzvali Evropskou komisi, aby co nejdříve představila plán ekonomické pomoci Ukrajině v hodnotě až 9 miliard eur.