Jak uniknout ekonomické sebevraždě, do níž se řítí Evropa

KOMENTÁŘ

Jak uniknout ekonomické sebevraždě, do níž se řítí Evropa
Jádro je jedna z mála cest, jak si pro budoucnost zajistit přijatelné ceny energií. Počáteční investice jsou vysoké. Jeden nový blok přijde stát zhruba na 300 miliard korun. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie. Po včerejšku je tedy už jasné, že jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045, budou považovány za zelené.

Alexandr Vondra, který sám sehrál při ozeleňování jádra za dva a půl roku největší roli z českých politiků, tím naráží na jiné prohry z minulých dní. Mimo jiné zákaz spalovacích motorů od roku 2035 a rozšíření emisních povolenek, zdražujících zboží a služby, mimo jiné na bydlení. Premiér Petr Fiala by měl ještě dobře vysvětlit, proč jsme pro tyto návrhy v radě ministrů životního prostředí aktivně zvedli ruku.

 

Jádro je jedna z mála cest, jak si pro budoucnost zajistit přijatelné ceny energií. Počáteční investice jsou vysoké. Jeden nový blok přijde stát zhruba na 300 miliard korun. Samotný provoz pak už ale nemá velká ekonomická rizika, že s ním náhle zacloumá výkyv v cenách jako třeba u plynu. Jaderná energie se dá vyrábět za stabilní ceny.

Proto je má Francie, která vyrábí z jádra 75 procent své elektřiny, dlouhodobě mezi nejnižšími v Evropě.

Jedna věc je elektřinu za rozumnou cenu vyrábět. Druhá ji za rozumnou cenu prodávat. To znamená, že za ni budou lidé a firmy platit extrémní ceny jen proto, že jí je v Evropě nedostatek.

V této chvíli je zjevné, že se všemi regulacemi trh s elektřinou v Evropě fakticky skončil. Nebo přesněji řečeno: ten pseudotrh žene elektřinu ke 300 eur za MwH, což je cena, která je naprosto likvidační nejen pro domácnosti, ale i pro schopnost firem konkurovat. To je dlouhodobě nemožné, pokud bude mít třeba Amerika ceny násobně nižší, což aktuálně má. Těžko můžete cenou soutěžit s někým, kdo má elektřinu za zlomek toho, co máte vy.

A už vůbec nedává smysl relativně levně vyrábět a velmi draze to prodávat. Řada evropských zemí už pochopila, že této ekonomické sebevraždě zabrání jen fixací ceny elektřiny. Francie ji má od ledna na 46 eurech. Slováci na 61 eurech. Němci, kteří k tomu ani nesměřují, v horších dnech platí i 300 eur za MwH.

My stojíme na rozcestí mezi francouzskou a německou cestou. Zatím jdeme po té německé, kdy na domácnosti a firmy dopadají německé ceny. Tím pádem platíme i pětkrát víc než Francouzi.

Vláda Petra Fialy si pohrává s myšlenkou fixace ve francouzském stylu. Chybí jí ale jasný plán. Premiér sice mluví o tom, že stát chce získat kontrolu nad výrobou elektřiny. Vzápětí ale dodává, že to nepůjde dřív než za dva roky. Nejasná slova vyvolávají dojem, že chce kompletně zestátnit ČEZ, kde má stát nyní 70 procent akcií. S menšinovými akcionáři nemůže fixovat.

Francouzská vláda byla v podobné pozici. V Electricité de France, což je obdoba ČEZ, má jen 84 procent a menšinové akcionáře. Přesto navzdory hrozbám žalob už v lednu cenu pro domácnosti i firmy zafixovala na 46 eurech za MwH. Prezident Macron už tehdy mluvil o stoprocentním ovládnutí firmy. Mluvil jasně. Nenabízel mnoho možností výkladu jako Petr Fiala ve svém nejasném projevu. Včera, pár hodin po definitivním schválení zeleného jádra, francouzská premiérka Élisabeth Borneová ohlásila kompletní zestátnění. „Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EdF,“ prohlásila Borneová v parlamentu.

Akcie okamžitě prudce posílily. Investoři už mají jasno, že stát jejich podíly vykoupí. Ke stávající ceně se při výkupu zpravidla připočítává prémie kolem 15 procent ceny.

Proč to ve Francii jde rychle a jasně, a u nás to musí trvat dva roky? Francouzi zjevně hledají cestu, jak se vyhnout ekonomické sebevraždě v čase tažení za bezuhlíkovou ekonomiku. Budou si ve státních atomových elektrárnách vyrábět elektřinu, jejíž cenu budou fixovat, a vyhnou se tak nestabilitě a otřesům trhu. Ekonomickému liberálovi, který věřil, že obchod s elektřinou může být funkčním trhem, to zní na první poslech strašně. Jako návrat socialismu. Fakticky je to ale jediná cesta, jak se vyhnout ekonomické sebevraždě drahou elektřinou.

Jinou lepší cestu bohužel zatím nikdo nenabídl.

 

×

Podobné články