Ošemetné průzkumy v boji o Hrad. Jejich favorit před deseti lety nepostoupil do finále

Češi v polovině ledna rozhodnou, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Průzkumy zatím favorizují expremiéra Andreje Babiše a někdejšího šéfa vojenského výboru NATO generála Petra Pavla. Za nimi je s odstupem Danuše Nerudová. Také vzhledem k tomu, jak nakonec dopadly první přímé volby, je ale potřeba vnímat tyto předpovědi s určitou rezervou.

Před deseti lety touto dobou, kdy také zbývalo zhruba šest měsíců do vůbec prvních přímých prezidentských voleb, průzkumy veřejného mínění v boji o Pražský hrad jednoznačně favorizovaly někdejšího předsedu úřednické vlády a šéfa Českého statistického úřadu Jana Fischera. Až za ním se držel s odstupem několika procent Miloš Zeman, Jan Švejnar a s ještě dál (kolem 7 procent) pak Karel Schwarzenberg.

Nikdo tou dobou nepředpovídal, že v druhém kole volby porazí Zeman těsně Schwarzenberga, který byl dlouho spíše outsiderem, a „jednoznačný favorit“ Fischer předtím skončí v prvním kole až třetí (16,35 % hlasů).

Stejné překvapení se může stát i tentokrát. Nejnovější volební model, který vychází z dat agentury Ipsos z přelomu června a července předpovídá, že první kolo voleb by nyní vyhrál Andrej Babiš (31,7 %), do druhého kola by s ním postoupil Petr Pavel (23,8 procenta). Za nimi by pak skončila Danuše Nerudová (10,8 %) – to znamená, že je na tom s preferencemi zhruba stejně, jako před dekádou Schwarzenberg.

Podobně jsou na tom podle průzkumu Ipsosu také senátoři a účastníci posledních prezidentských voleb Marek Hilšer (7,5 %) a Pavel Fischer (6,5 %). Na šesté příčce by skončil odborový předák Josef Středula se ziskem 5,4 procenta a s pěti procenty také předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS, který ovšem zatím kandidaturu neoznámil.

Podobná čísla teď předpovídá i o pár týdnů starší model agentury STEM/MARK, podle kterého by 9 % dotázaných volilo Pavla Fischera, Danuši Nerudovou, Marka Hilšera i Miroslavu Němcovou. 6 % pak Tomia Okamuru a 4 % shodně Michaela Kocába a Josefa Středulu.

Sociolog ze STEM/MARK Jan Burianec k číslům uvedl: „Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase.“

Poměrně překvapivě se v průzkumech neumisťuje třeba podnikatel a matematik Karel Janeček, který kandidaturu oznámil s předstihem už na začátku letošního roku.

Kandidáti, které nenavrhne skupina senátorů nebo poslanců, musí pro kandidaturu získat alespoň 50 tisíc podpisů. To se zatím údajně povedlo pouze podnikateli a majiteli betonářské firmy BEST Tomáši Březinovi. Kandidátní listina musí být podána na ministerstvu vnitra nejpozději do začátku listopadu (podle zákona 66 dní před volbami) i s petičním archem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil volby vyhlásil v termínu 13. a 14 ledna 2023, případné druhé kolo, na které dojde, pokud žádný z kandidátů nenasbírá nadpoloviční většinu hlasů, se uskuteční 27. a 28. ledna. Zeman byl zvolen dvakrát po sobě a potřetí už kandidovat nemůže.