Hřib chce proti bytové krizi bojovat družstevním bydlením. „Milé gesto, ale nic nezmění“

Praha se pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) rozhodla bojovat s bytovou krizí obnovením družstevního bydlení. Inspirovat se prý metropole hodlá v minulosti, kdy Československo mělo dříve tradici v družstevním bydlení. V příštím roce by v hlavním městě měl začít projekt družstevního bydlení s více jak 260 byty. Podle analytiků se však tento druh bydlení rozhodně nedá považovat za skutečnou pomoc v současné bytové krizi. Družstevní bydlení navíc dlouho nevydrží, protože lidé budou chtít své byty do vlastnictví. Problém se vyskytuje také u hypoték, které by si případný zájemce na byt chtěl vzít. Pokud neručí jinou nemovitostí, tak od banky půjčku velmi pravděpodobně nedostane. Tento druh bydlení je tak pouze pro ty, kteří již vlastní kapitál mají.

Pražské vedení o družstevním bydlení hovoří již delší dobu. Už v roce 2019 uvedly společně uskupení Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu, že v následujícím období se chtějí věnovat nejakutnějším problémem, jako jsou dopravní stavby a družstevní bydlení. To získává jasné obrysy až nyní, kdy v příštím roce vzniknou podél Radlické ulice na Praze 5 dva domy s 266 družstevními byty.

Shodli se na tom radní, kteří zároveň schválili memorandum s Prahou 5, kde budou byty vybudovány. Důvodem má zvýšení možnosti cenově dostupného bydlení pro obyvatele Prahy. Ti totiž z velké části nemohou vhodné bydlení najít. V pražské metropoli je totiž v nabídce nejméně nových bytů za deset let. Ty, které se během této doby postavily, oproti tomu začaly rychle zdražovat. Údaje developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group uvádí, že od roku 2015 vzrostly ceny nových bytů o 117 procent.

Zavedení družstevního bydlení má na starosti radní Hana Kordová Marvanová (STAN). Záměrem výstavby se také pochlubil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „V Praze obnovíme dlouholetou československou tradici dostupného družstevního bydlení! Cílem družstevního bydlení je rozšířit nabídku cenově dostupného bydlení také pro střední třídu, především pak pro mladé rodiny nebo seniory. Pro tyto skupiny Pražanů už totiž bývá bydlení do velké míry nedosažitelné,“ uvedl Hřib.

Podle něj mělo družstevní bydlení v Československu velkou historickou tradici. „V meziválečném období za první republiky bylo dokonce vnímáno jako jedno z nejvyspělejších v Evropě. Když bylo družstevní bydlení v této době na vrcholu, nabízelo celkem přes 24 000 bytů pro víc jak 90 000 lidí,“ dodal Hřib.

Družstevní bydlení má však spoustu nevýhod, které se týkají už samotného sehnání bytu. Zájemci totiž musí ručit jinou nemovitostí, kterou již mají. Praktické problémy se schovávají například u rekonstrukcí, které nelze provést bez souhlasu družstva. Pronájem bytu pak také musí projít přes souhlas družstva. Na druhé straně družstevní bydlení je pak mnohem levnější než pořízení vlastního bydlení. Členové družstva totiž platí nájemné, které zahrnuje poplatky za služby a fond oprav, které se vypočítavají podle velikosti bytu.

I kdyby se výstavba družstevních bytů rozjela, tak by to stále nebyla masivní pomoc v boji proti nedostupnosti bydlení. „Dá se chápat, že město hledá cesty, jak pomoc vlastním občanům se šílenou situací na trhu s bydlením. Volba primátora, radních a městských částí není ani tak mezi jednotlivými řešeními, jako mezi něčím a ničím,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal.

Podle něj se spíše jedná o uspokojení voličů, kteří bytovou krizi vnímají jako téma jednotlivých politických stran. Hlavním důvodem je ale podle Stroukala měnová politika, která se vyskytuje jak u nás, tak i v zahraničí. Nelze se pak lidem divit, že své peníze ukládají právě do nemovitostí, jejichž cena nadále roste. „Nájmy se zvýšily za poslední rok jen minimálně, zatímco ceny nemovitostí vystřelily. Družstevní či spolkové bydlení, o kterém delší dobu pražská radnice mluví, je jen pofoukáním bolístky po hrozivé nehodě. Je to určitě milé gesto, ale reálně nemá šanci nic změnit,“ dodal Stroukal.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pak dodává, že důležité je byty stavět a je jedno, jakou formou vlastnictví budou nemovitosti oplývat. „Družstevní bydlení pravděpodobně dlouho nevydrží, protože budoucí politické garnitury se budou chtít zalíbit občanům tím, že družstevní byty zprivatizují za výhodných podmínek. Privatizace slavila velké úspěchy v minulosti a určitě bude výhodné, když se v ní bude pokračovat i v budoucnu. Koneckonců každý družstevník touží po tom, aby se stal vlastníkem,“ řekl Křeček pro Echo24 s tím, že město může při této privatizaci vydělat a získat peníze na nové projekty.