O směřování Ukrajiny rozhodnou dnešní volby. V Praze se stojí fronta
Ukrajinské prezidentské volby
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Velká neznámá – to je asi to, co čeká Ukrajinu, pokud se předvolební průzkumy nemýlí a v neděli ve druhém kole prezidentských voleb zvítězí oblíbený bavič a nováček v politice Volodymyr Zelenskyj. „Předpovědět lze jen nepředvídatelnost,“ řekl analytik Oleksandr Suško, označující favorita za „antisystémového kandidáta“, vybraného společností rozhněvanou jak na nynější vládu, tak na stávající opozici. Že je o volby zájem, potvrzuje i fronta čítající stovky ukrajinských občanů, která se utvořila před ukrajinským konzulátem v Praze.
Volební místnosti se otevřely v 7:00 SELČ a uzavřou se v 19:00 SELČ. Krátce poté se očekává zveřejnění výsledků průzkumů mezi voliči u volebních místností, takzvaných exit-pollů. První předběžné oficiální výsledky by volební komise mohla zveřejnit ještě v neděli v pozdních večerních hodinách.
Jedenačtyřicetiletý herec vyhrál první kolo na konci března s 30 procenty hlasů, zatímco stávající třiapadesátiletý šéf státu Petro Porošenko získal přibližně 16 procent. Nejnovější průzkumy naznačují, že Porošenko stahuje náskok Zelenského, který však nadále jasně vede. Podle agentury Rejting z voličů, kteří jsou odhodláni hlasovat, 58 procent chce podpořit Zelenského, 22 procent Porošenka a pětina se ještě nerozhodla. Mezi rozhodnutými poměr sil činí 73 ku 27 procentům.
Jiný průzkum, kyjevského mezinárodního institutu sociologie, uvádí poměr 51 ku 27 procentům, mezi rozhodnutými voliči 65 ku 35 procentům, a to opět ve vyzyvatelův prospěch.
„Náskok má docela veliký. Před prvním kolem panovala větší nejistota, ale průzkumy se trefily,“ míní o Zelenského vyhlídkách Suško, který v Kyjevě řídí nadaci, financovanou americkým finančníkem Georgem Sorosem.
„Zelenskyj se snaží přesvědčit, že už vyhrál, ale zatím nikdo neprohrál. Porošenko neskládá zbraně, ale snaží se využít poslední dny a má ještě šanci,“ naopak řekl politolog Jevhen Mahda, odbývající předvolební průzkumy jako součást „informační války“.
Porošenko, který nadělal jmění v cukrovinkách jako „čokoládový král“, vyhrál před pěti lety hned v prvém kole. Při obhajobě mandátu se musí potýkat nejen se „zděděnou“ ztrátou území v podobě ruské anexe Krymu z roku 2014 a ovládnutí části Donbasu proruskými separatisty, ale i únavou veřejnosti z nekončícího konfliktu s 13 000 mrtvými i utahováním opasků, jakkoli vláda vykazuje v posledních letech povzbudivá makroekonomická čísla. Ale v tisku lze najít i údaje, že od března 2014 základní potraviny podražily na dvoj- i trojnásobek. Většinu příjmů tak Ukrajinci vynakládají na potraviny, služby a daně a mnozí odcházejí za prací do zahraničí.
Foto: Twitter ukrajinské ambasády
Ránu Porošenkovi zasadil i čtvrteční verdikt prvostupňového soudu, že zestátnění největší ukrajinské banky PrivatBank oligarchy Ihora Kolomojského – za jehož „loutku“ prezident označuje svého rivala Zelenského – před třemi lety bylo nezákonné.
Hodně Ukrajinců tvrdí, že vše ještě může zvrátit „nátlak úřadů“ v prezidentův prospěch, Suško to ale odmítá jako pouhé řeči. To podle něj dokázaly již výsledky prvého kola. Na zfalšování voleb by se musely podílet tisíce lidí, ale „kdo by riskoval vězení, když se ví, kdo vyhrává“, poznamenal.
Jinou otázkou však pro analytika je, jak si Zelenskyj, který si prezidenta zahrál zatím jen v oblíbeném televizním seriálu, poradí s touto rolí v reálné politice. Vůbec není jasné, zda a jak si vytvoří efektivní tým, který by mu kompenzoval chybějící znalosti a schopnosti. Jakkoli se kandidát vyhýbá slibům, voliči budou čekat změny k lepšímu, přestože na obzoru však budou spíše ty opačné.
Navíc na Ukrajině s jejím prezidentsko-parlamentním systémem na hlavě státu nezávisí vláda, která vzniká na základě parlamentních voleb. Ještě ani není známo datum inaugurace nového prezidenta a sám Zelenskyj v interview listu RBK-Ukrajina zapochyboval, zda stihne rozpustit parlament a vypsat předčasné volby.
Poslance mají Ukrajinci volit na konci října – a šest měsíců před řádnými volbami podle ústavy nelze parlament rozpustit.
Teď je Zelenskyj na vrcholu popularity, ale nikdo netuší, co bude za šest měsíců, upozorňuje i politolog Jevhen Mahda. „Je jasné, že prezidentské volby ovlivní i ty parlamentní, ale ty ještě nelze předvídat,“ poznamenal.
Penzistky ve vchodu jednoho domu u kyjevského „Václaváku“, třídy Chreščatyk, mají jasno. „Nežijeme, ale přežíváme. Peníze pomalu nestačí ani na nájem, na nic nemáme a kdo onemocní, upadne do dluhů,“ lamentují nad poměry v zemi, kterou tíží i zakořeněná korupce. Zatímco v Rusku důchodci před volbami obvykle doufají, „aby jen nebylo hůř“, tady zní, že takto to dál nejde a chce to změnu.
U nás 100metrová fronta
Na konzulát v Praze přišly ve druhém kole prezidentských voleb hlasovat stovky Ukrajinců, jak je vidět z fotografie ambasády. Ukrajinci mohou kromě Prahy hlasovat také na konzulátu v Brně, v prvním kole voleb před třemi týdny byl nejúspěšnějším kandidátem na zastupitelských úřadech v Česku Zelenskyj.
Ukrajinský konzulát stejně jako v prvním kole vytvořil na chodníku kovové zátarasy, za kterými se vytvořila fronta zájemců o hlasování, a připravil pro čekající i mobilní toalety. Fronta před polednem dosahovala až ke zhruba 100 metrů vzdálenému parku. Ukrajinci v ní čekali poklidně, mnoho z nich dorazilo s celou rodinou včetně malých dětí. Bezpečnostní pracovníci ambasády vpouštěli hlasující do budovy v několikačlenných skupinkách. Na bezpečnost na ulici dohlíželi policisté.
Hlasovat v Česku mohou Ukrajinci, kteří byli zaregistrováni do konzulární evidence nebo nejméně pět dní před konáním voleb požádali o změnu volební adresy. Hlasovat lze pouze osobně na pražském nebo brněnském konzulátu, korespondenční volba není možná. Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v Česku ke konci loňského roku přes 130.000 ukrajinských občanů, tvořili nejpočetnější národnostní menšinu v zemi.
V prvním kole prezidentských voleb podle ukrajinského statistického úřadu hlasovalo v Česku celkem 4590 ze 4900 zaregistrovaných ukrajinských voličů Celkem v zahraničí hlasovalo přes 53 000 Ukrajinců. Nejvíce lidí přišlo odevzdat hlas v Polsku a v Německu.
