Sonda Lucy míří k Jupiteru, bude 12 let zkoumat planetky na jeho oběžné dráze

DOBÝVÁNÍ VESMÍRU

Sonda Lucy míří k Jupiteru, bude 12 let zkoumat planetky na jeho oběžné dráze
Ilustrace sondy Lucy Foto: NASA
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Z floridského Mysu Canaveral dnes odstartovala raketa Atlas V, která vynesla americkou sondu Lucy do vesmíru. Lucy míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat 12 let a má přispět k pochopení formování naší sluneční soustavy.

Raketa odstartovala v 11:34 SELČ a Lucy má být první sondou na sluneční energii, která se bude pohybovat tak daleko od Slunce. Její dvanáctiletá mise přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun).

"Každý z pozorovaných asteroidů vydá část historie naší sluneční soustavy, naší historie," řekl na tiskové konferenci ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.

Nad prvním z asteroidů má Lucy být roku 2025, k posledním dvěma pak dorazí roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Přiblížit se k nim má na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24.000 kilometrů za hodinu.

Agentura AFP napsala, že trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je kolem 7000. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.

"To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou - některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že ta barva značí, odkud pocházejí," řekl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.

Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles Lucy in the sky with diamonds.

"Dáme na Lucy diamant," řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů. "Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci, takže budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku," řekl Christensen. Kámen se za tmy zchlazuje pomaleji než písek.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články