Nynější verze koronaviru je nakažlivější než původní, tvrdí studie. Snáze proniká do buněk

Na světě v současnosti dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze. Podle agentury AFP to tvrdí studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit. Tématu mutace se věnovala také Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které změny vykazuje takřka 30 procent rozborů genomu koronaviru, k horšímu průběhu nemoci to ale nevede.

Koronavirus, stejně jako veškeré ostatní viry, neustále prochází mutacemi. Poté, co se SARS-CoV-2 rozšířil z Číny do Evropy, se tam stala dominantní jedna z jeho variant, kterou vědci označili D614G. Ta má vůči originálu drobnou odlišnost v DNA právě v místě, které ovlivňuje schopnost viru pronikat do lidských buněk.

Vědci sledují genetické mutace koronaviru po celém světě, zaznamenávají jejich genom a sdílejí je v databázi GISAID, jež nyní eviduje asi 58 000 různých genových sekvencí SARS-CoV-2. Výzkumníci z univerzity v Sheffieldu a Dukeovy univerzity společně s pracovníky z laboratoře v Los Alamos v dubnu přišli na to, že varianta D614G v současnosti na světě dominuje a s jistým znepokojením si pak uvědomili, že její konkrétní mutace jí zřejmě činí více přenositelnou mezi lidmi. Svoje zjištění však museli ještě ověřit.

Analyzovali proto údaje od 999 pacientů hospitalizovaných v Británii kvůli covidu-19 a zjistili, že lidé nakažení zkoumanou variantou v sobě mají více virových částic. To se však nijak neodráželo na vážnosti jejich onemocnění, což bylo pro vědce povzbudivé. Experimenty v laboratořích pak ukázaly, že D614G proniká do lidských buněk s tří až šestkrát větší účinnosti, než původní varianta koronaviru nalezená v Číně.

Vědci však upozorňují, že nálezy z laboratoře ještě nemusí věrně replikovat chování viru v reálném světě a jeho šíření populací. Z přísně vědeckého hlediska tak lze nyní pouze říci, že je varianta D614G nakažlivější, ale to nutně neznamená, že se mezi lidmi skutečně více šíří. Roli při rozšíření této varianty totiž mohly hrát také další neznámé faktory či pouhá náhoda.

Nathan Grubaugh z Yaleovy univerzity se svými kolegy v jiném článku nicméně také poznamenal, že tato varianta viru v současnosti pandemii dominuje. „Je to zajímavý objev, který se možná dotýká milionů lidí, ale u nějž zatím neznáme jeho konečný dopad. Objevili jsme tento virus před půl rokem a spoustu dalších věcí o něm zase zjistíme v následujících šesti měsících,“ dodal.

Podobné závěry, jako přinesly výsledky studie, dnes zmínila také hlavní vědecká pracovnice WHO Soumya Swaminathanová. Ta podle Reuters prohlásila, že takřka 30 procent rozborů vzorků genomu koronaviru vykazuje mutace. Zároveň ale podle ní neexistuje žádný důkaz, který by ukazoval na závažnější průběh nemoci covid-19 u nakažených. Swaminathanová dodala, že WHO dosud získala 60 000 vzorků viru.